Před 140 lety se na Slovensku narodil vynálezce padáku
Ze slovenské vesničky Smolenice do Spojených států a zase zpátky. Taková byla životní dráha slovenského vynálezce Štefana Baniče, který se pere o své místo v historii se samotným Leonardem da Vinci. Štefan Banič totiž vynalezl padák. A dnes je to právě 140 let, co se tento zapomenutý Slovák narodil.
„Má pamětní desku v Národním domě a nově také pamětní bustu,“ říká paní Murárová ve Smolenicích, kde je ospalý podzimní den. Paní Murárová vaří oběd a u plotny vzpomíná, co ví o místním nejslavnějším rodákovi.
„Učili jsme se o tom, protože to je velká osobnost Smolenic. Je to někdo, kdo má celosvětový význam, takže ho známe. Máma o něm mluvila málo, ale ve škole jsme se o něm učili.“
Taky dvanáctiletá dcera paní Murárové Kristýna hbitě loví v paměti školní vědomosti o Štefanu Baničovi. „Byl to vynálezce padáku, ale kromě toho objevil i jeskyni Driny. Narodil se ve Smolenické Nové Vsi. Jeho padák byl patentovaný až v Americe,“ přibližuje Krstýna.
Štefan Banič má ve Smolenicích několik památníků i náhrobek ve tvaru padáku na místním hřbitově. Jeho pozoruhodný život zachycuje i malé muzeum. Právě v něm je vystavená také patentní listina pensylvánského senátu.
Patent prodal za pár dolarů
Dědeček Moniky Anettové se se Štefanem Baničem znal osobně. To od něj Monika ví, že Banič odešel do Ameriky za prací a za výdělkem. Tuctový příběh slovenského emigranta se ale mohl změnit v pohádku. Kdyby ovšem Banič lépe zpeněžil svůj vynález, padák. „Prodal ho za pár dolarů,“ přiblížila Monika.
Baničův padák vypadal jako deštník, který se otevíral soustavou pružin. Banič ho několikrát úspěšně vyzkoušel. Před zraky tisíců lidí se vrhnul z mrakodrapu a později i z letadla. Oba pokusy přežil a o vynález projevilo zájem i letectvo americké armády.
Banič měl padák patentovaný na sedmnáct let. Jenže se sbalil a z Ameriky odjel zpátky na Slovensko. Umřel v rodné vesnici jako obyčejný zedník.
