Kompenzace dopravcům za vyšší mýto?
Chystané zvýšení sazeb mýta kamióny ze silnic nevyžene. Potvrzují to zkušenosti z půlročního zvýšení mýta v pátek odpoledne. Stát na tom dokonce tratil zhruba 2,5 miliónu korun měsíčně, protože zároveň byly mírně sníženy sazby v jiných hodinách Ovšem i přesto na silnice nevyjelo v pátek odpoledne jen zhruba jedenáct procent kamiónů. Proto bylo rozhodnuto o celoplošném zvýšení mýta.
Nejprve se v lednu zvýší sazby o čtvrtinu, za rok pak o dalších 25 procent. Navíc by se mýto mělo rozšířit i na silnice nižších tříd. Jenže vyplatí se to vůbec? To v této chvíli nikdo nedokáže stoprocentně říct, stejně tak jako nikdo s jistotou neřekne, že rozšíření mýta nemá smysl. Fakulta dopravní ČVUT analyzovala dopad změn sazeb mýta od února letošního roku. Aby kamióny omezily provoz v pátek odpoledne, zvýšily se v tu dobu sazby až o polovinu, což se kompenzovalo mírným snížením sazeb v ostatních hodinách.
A výsledek? Do státní kasy dorazilo měsíčně o 2,5 miliónů korun méně a namísto plánového 30procentního úbytku kamiónů jich nevyjelo jen jedenáct procent. Mýto jako regulátor dopravy prostě nefunguje.
„Každý stát si musí nejprve zvolit cíl, kterého chce mýtným systémem dosáhnout. Buď to bude regulace dopravy, nebo výběr finančních prostředků, ale nikdy to nelze skloubit dohromady. To je právě situace v našich krajích, které by chtěly mýtným regulovat provoz na silnicích nižších tříd, ale zároveň vybrat víc peněz. To prostě nejde. Jediným účelem mýta by tedy měl být výběr peněz,“ je přesvědčen tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia.
„Spíš to ukázalo, že nutnost kamiónové dopravy je nezávislá na velikosti mýta, tedy že cena mýtného není dostatečným regulátorem. Pro dopravce je zřejmě naprosto zásadní rychlost přepravy a přeprava na čas, zvlášť když si ji dokážou promítnout do koncové ceny, kterou zaplatí zákazník,“ potvrzuje slova Martina Špryňara Karel Feix, ředitel firmy Kapsch, která je provozovatelem našeho mýtného systému.
Jenže to by tak být nemělo, alespoň podle představ ministra dopravy Bárty. Ten oznámil lednové zvýšení sazeb mýta o čtvrtinu s tím, že jako kompenzace dostanou dopravci tři sta miliónů korun. Podmínkou však je, že nesmějí zvýšit své ceny, jenže to se nedá centrálně ovlivnit.
„V této otázce jsme v posledních týdnech s ministrem dopravy ve sporu, protože ČESMAD Bohemia nemůže zasahovat do obchodních vztahů svých členů ani ostatních dopravců. Proto říkáme, že přímá podpora není kompenzací za zvýšené mýto, ale posílení konkurenceschopnosti českých autodopravců. Vyšší mýtné náklady samozřejmě dopravci musejí promítnout do svých cen, protože kdo to z dlouhodobého hlediska neudělá, zkrachuje. Jeho zisk by totiž byl nižší než náklady,“ říká Martin Špryňar.
Na co zmíněných tři sta miliónů korun půjde, by mohlo být jasnější příští týden, kdy má ČESMAD Bohemia předložit ministerstvu své návrhy. „Musíme se pohybovat v mezích, které povoluje Evropská unie a česká legislativa, takže se budeme zaměřovat na věci, které podporují bezpečnost, ekologii a vzdělávání.“
Od 1. ledna 2012 by ministerstvo dopravy chtělo rozšířit mýto i na silnice nižších tříd. Není ale jasné, jestli se to ekonomicky vyplatí. Proto si podle Karla Hanzelky resort dopravy nechal od devíti renomovaných společnosti provozujících mýto předložit indikativní, nezávazné nabídky.
„Zvažujeme různé varianty. Otázkou je, komu by šly výběry z mýtného na silnicích nižších tříd, nebo zda by náklady na zavedení systému nebyly vyšší, než by se z něj následně vybralo,“ uzavírá Karel Hanzelka. Ministerstvo dopravy by ještě do konce roku mělo říct, k jaké variantě výběru mýta se přikloní.
