Přírodovědci zkoumají památky Mayů, Olméků a Zapotéků
Profesor Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd spolu s dalšími odborníky podnikl v loňském roce velkou vědeckou cestu do Mexika a dalších oblastí střední Ameriky, kde se zaměřili na výzkum starých kultur Olméků, Zapotéků a Mayů – a to z hlediska přírodovědeckého.
Pohled přírodovědce se samozřejmě liší od pohledu historiků, takže přírodní vědy mohou historikům pomoci pochopit některé souvislosti. V čem přesně – a co naše vědce zajímalo především?
Významné stavby dávných civilizací nás často dodnes udivují kromě jiného svou orientací. Mnohé byly totiž zcela nepochybně a pozoruhodně přesně orientovány podle nebeských těles: podle Slunce, Měsíce, planet a hvězd. U jiných však zjevně nebyla poloha astronomických objektů určující. Americký vědec Robert Fuson před časem vyslovil hypotézu, že Olmékové – dnes považovaní za nejstarší civilizaci na místě dnešního Mexika – a Mayové orientovali své stavby podle směru k tehdejšímu magnetickému pólu Země. Museli tedy objevit kompas. Tuto hypotézu prověřovali vlastními měřeními profesor Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd a jeho kolegové. Jana Olivová se profesora Klokočníka zeptala na podrobnosti výzkumů, které prováděli loni na Yucatánu i dříve na jiných místech.
Jak v rozhovoru s Janou Olivovou profesor Klokočník dále zdůrazňuje, jedním ze zatím nedořešených témat jsou pro něho tzv. sacbe – tedy široké světlé silnice protínající Yucatán. Jak je dávní Mayové stavěli? Jak stanovovali jejich směr? A čemu přesně sloužily?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
