Pokuty podle platu nebudou
Říká se, že nové koště dobře mete, jenže, když se košťata mění příliš často, nemusí být uklizeno, ba právě naopak. I tak by se možná dala charakterizovat situace na ministerstvu dopravy, které má během dvou let už čtvrtého šéfa. Ti na sebe bohužel příliš nenavazují, a tak motoristé nejprve slyší, co se na ně chystá, aby to vzápětí bylo zase všechno jinak. Jak to tedy bude za ministra Radka Šmerdy?
Nejprve to vypadalo, že jako náměstek předchozího ministra Bárty bude pokračovat v nastoupené cestě, ovšem po měsíčním úřadování, které Šmerdovi odkrylo i dosud utajené skutečnosti, je všechno jinak. Asi všechny řidiče zajímá, jestli se bude dál pracovat na systému pokut podle výše platu.
„Výše pokut a změna bodového systému není v tuto chvíli až tak podstatné téma, spíš bych se snažil akcentovat praxi a vymahatelnost stávajících pravidel. Osobně si nemyslím, že vše lze vyřešit zákonem, jde tu také o praxi nebo o dopravní značení. Vzhledem k tomu, že necítím žádný politický mandát, nechci předkládat tyto politické věci, ale spíš chci pracovat se systémem – domnívám se, že mnoho věcí lze vyřešit například změnou dopravního značení a podobně, na to nepotřebuji měnit zákon,“ říká Radek Šmerda. Někdy totiž skutečně stačí používat selský rozum.
Přesto jednu legislativní změnu by Šmerda chtěl udělat. Vyřešit institut osoby blízké, který výrazně komplikuje postihování přestupků generovaných automatickými systémy. „Jediné, co jsem ochoten podporovat, je řešení institutu osoby blízké, tedy přenesení objektivní odpovědnosti na provozovatele nebo vlastníka vozidla – ale ještě budu zvažovat, zda-li to budu předkládat já, nebo se ztotožním s připravovaným návrhem poslanců.“
Do naší legislativy se ještě musejí zapracovat nařízení Evropské unie, takže se v nejbližší době dočkáme slíbených změn ohledně řidičských oprávnění na motocykly, tak jak se o nich mluvilo. Hlavním cílem Radka Šmerdy v čele resortu je především vyřešit problém dopravních staveb. V tom by chtěl navázat na ministra Slamečku, prosazujícího dlouhodobou koncepci výstavby, kterou Vít Bárta naopak zastavil.
„Nechci se stavebně rozmachovat, chci jen udržet systém při životě a dodržet závazky uzavřené v minulosti. Nechci ani korunu navíc na nové projekty, chci, aby systém financování zůstal akce-schopný pro mého následovníka, který třeba bude vidět dále než já. Já vidím tak na dva, tři roky dopředu.“
Vzhledem k dříve nasmlouvaným, ale finančně nekrytým zakázkám potřebuje Šmerda navýšit rozpočet. Letos má slíbeno deset miliard, na příští rok dvacet, ale potřeboval by minimálně dalších patnáct. Bude to otázka náročného vyjednávání, ale ambiciózní právník má v záloze další plán, který by mohl v dalších letech potřebu státních peněz snížit: transformovat Ředitelství silnic a dálnic z příspěvkové organizace na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem.
„Je to rakouský model, kde funguje akciová společnost Asfinag – v našem případě by se jmenovala třeba Čezfinag, která by měla v majetku dopravní infrastrukturu, jako má dnes ŘSD (asi 400 miliard korun). To by generovalo určitou šanci říct si o privátní peníze a pomoct státnímu rozpočtu,“ uzavírá Radek Šmerda. Uvidíme, jak se mu tyto plány podaří ve funkci ministra dopravy zrealizovat.
