Osoba blízká bude hodně vzdálená
Šest majitelů vozidel z deseti, kteří jsou předvoláni kvůli přestupku, uvede, že řídila osoba blízká. Taková je současná praxe ve správních řízeních. To by se však mělo změnit. Poslanci včera přehlasovali Senát a poslali prezidentovi k podpisu zákon, na jehož základě bude možné za přestupek udělit pokutu provozovateli vozidla.
Důležité je, že se nový postih vztahuje na provozovatele a ne na majitele, tedy ne například na leasingovou společnost, ale na toho, kdo má auto ve správě. Debata se vedla o tom, za co vlastně bude provozovatel odpovídat.
„Do zákona se doplnila primární, obecná odpovědnost provozovatele, tedy za jakékoliv dodržování pravidel, nicméně postihováno může být jen určité porušení pravidel – konkrétně za přestupky zjištěné pomocí automatických systémů dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, to znamená kamerovými systémy a automatickými radary, a také za přestupky spáchané nedovoleným zastavením a stáním na pozemní komunikaci. To jsou typické delikty, u kterých není možné bezprostředně zjistit totožnost řidiče,“ vysvětluje právník Jan Kněžínek.
Ovšem právě obecněji pojatá věta rozšiřuje postižitelné přestupky i na další, které kamery dnes běžně zaznamenávají. „Případ, který do tohoto režimu určitě spadne, bude situace, kdy kamerový systém zaznamená jízdu na červenou.“
Možné bude trestat provozovatele vozidla i v případech, kdy například policisté změří několik aut, ale zastavit a řešit stihnou jen část z nich. Ostatní budou opět předvoláni a vyslýcháni za účelem zjištění, kdo vozidlo řídil. „Ačkoliv to zřejmě nebylo hlavním účelem zákona, tuto situaci vyloučit nelze.“
Postihy nebudou možné v případě, kdy například došlo k dopravní nehodě, nebo v případech, kdy bude vozidlo po prodeji odhlášeno z registru vozidel. Správní úředníci to však nebudou mít tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. „Podle mě to dokonce budou mít složitější než doposud. V první fázi bude zaslán provozovateli dopis, ve kterém se mu vyměří určitá doporučená částka, kterou by měl zaplatit. Pokud pokutu dobrovolně zaplatí, žádné další řízení už se nevede a nepátrá se po pachateli přestupku, ovšem jestliže provozovatel pokutu nezaplatí, povinností obecního úřadu obce s rozšířenou působností je začít pátrat po řidiči vozidla. Když se mu to nepodaří, může se obrátit na provozovatele vozidla a uložit mu sankci za správní delikt.“
Provozovateli vozidla bude hrozit nemalá sankce. „Zákon stanoví obecnou maximální výši pokuty deset tisíc korun, ale to je spíš určitá pojistka, protože v konkrétních případech bude pokuta vždy vyměřována ve výši, která odpovídá maximální horní hranici daného přestupku.“
Už se objevily spekulace, že do budoucna budou provozovatelé prostě hříšníka uvádět, ale bude to těžko dohledatelný cizinec. „Může se narážet na případy, kdy bude uveden cizinec, který řídil vozidlo. Potom bude muset správní orgán pátrat, zda uvedená osoba vozidlo skutečně řídila. Na druhou stranu, jestliže se ukáže, že osoba je fiktivní, že se v České republice nenacházela nebo že nemohla auto řídit, správní orgán se obrátí na provozovatele. Tomu však bude přecházet hodně správních úkonů,“ popisuje Jan Kněžínek.
Zákon je tedy i v tomto případě nedokonalý. Je to totiž opět o vymahatelnosti práva u nás a naší právní odpovědnosti. Otázkou tedy je, zda by nebylo lepší, kdyby policie hříšníka chytila na místě a ne si ho někdo předvolával třeba za půl roku. Každopádně zrušení institutu osoby blízké má teď v ruce se svým perem prezident. Pakliže podepíše, bude možné provozovatele pokutovat od počátku roku 2013.
