Osobu blízkou zřejmě „nahradí“ odpovědnost majitele vozidla

28. leden 2011

Bezmála půl miliónu odhalených dopravních přestupků ročně zůstává nevyřešeno, přestože kamerové systémy vedle přestupků zaznamenají i tvář řidiče. Ke správnímu řízení je ovšem zván majitel auta, který s odkazem na Listinu základních práv a svobod jméno viníka neprozradí a přestupek musí být odložen. Bohužel častokrát se stává, že tak končí i přestupky, které spáchal majitel auta. Toto zneužívání institutu osoby blízké by však mělo skončit.

Ministerstvo dopravy na speciálním semináři předložilo odborníkům ať už dopravním nebo právním hned tři varianty, které by dokázaly řešit přestupky zaznamenané automatickými systémy, u kterých není známo jméno řidiče. Všechny tři prakticky sankcionují majitele vozidla, byť každá jinak. Na semináři jednoznačně nejvíce sympatií získala varianta, kterou podporuje například poslanec Stanislav Huml, ředitel dopravní policie Leoš Tržil anebo náměstek ministra dopravy Ivo Toman. „Po dnešku se mi zdá nejefektivnější varianta objektivní odpovědnosti, tedy odpovědnosti provozovatele vozidla,“ říká Toman.

Tato varianta vychází z holandského modelu, kde provozovatel vozidla platí pokutu za přestupky, které byly spáchány jeho autem bez ohledu na to, kdo je viníkem. Předložený ministerský návrh je však podle dopravního právníka Jana Kněžínka výrazně složitější. „Neboť předpokládá primárně možnost určitého odklonu. To je situace, kdy provozovateli vozidla bude zaslána výzva k zaplacení pokuty v určité výši, o níž se ještě bude diskutovat, nicméně bude nižší, než by hrozila v dalším řízení. Za předpokladu, že by k zaplacení pokuty nedošlo, bude úřad následně zkoumat, kdo vozidlo řídil. Jestliže se mu to v určité lhůtě nepodaří, nastupuje model objektivní odpovědnosti. Problém této právní úpravy je, že je poměrně složitější, než je klasický model objektivní odpovědnosti uplatňovaný například v Nizozemsku.“

Diskutovaný návrh navíc prakticky ponechává i nadále odkaz na institut osoby blízké, protože majitel vozu by platil pokuty jen za přestupky mírnější. Proti tomu se však odborníci vzbouřili a náměstek Toman jim dal za pravdu. „V praxi by se pak mohlo stát, že banální přestupky budou řešeny blokovou pokutou, ale ty závažné spadnou do nečitelného procesu, který je tu v současné době a který nikam nevede,“ vysvětlil Toman.

Pojďme se stručně zmínit ještě o dalších dvou variantách, které by měly řešit automaticky generované přestupky, u kterých není známo jméno viníka. První varianta podobně jako v Německu přikazuje majiteli auta uhradit náklady na správní řízení. Navrhovaných tisíc korun, což je částka nižší než jakákoli pokuta, je však málo. „Je to politické rozhodnutí. Určit přesnou výši nákladu na správní řízení není možné, protože napříč republikou se liší. Každopádně by to mělo působit preventivně. Hlavním bonusem tohoto návrhu by mohla být právě rychlost opatření,“ říká Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu.

Ve hře je i varianta kauce, kterou by složil provozovatel vozidla, a pokud by správní orgán do 60 dnů nezjistil viníka přestupku, propadla by. I to má svá úskalí. „Kauce by mohla působit velice efektivně, pokud by odpovídala míře rizika. Tu je však v praxi složité určit, proto by se musela navrhnout určitá standardizovaná škála podle nějakých parametrů, což však považuji za velice komplikovanou záležitost. Zároveň je tu problém s vymáháním kauce, takže ani toto není z mého pohledu vhodné řešení,“ uzavírá Jindřich Frič.

Která varianta a v jaké podobě nakonec zvítězí, by mělo být jasné v dubnu, kdy chce ministerstvo předložit vládě novelu zákona o pozemních komunikacích.

autor: evk
Spustit audio