Batman hledá Supermana aneb američtí netopýři v ohrožení

26. březen 2016

Američtí netopýři čelí vážnému problému. Některým druhům dokonce hrozí vyhubení. Na vině je houba, plíseň, která způsobuje takzvaný syndrom bílého nosu. Vědci se touto nedávno objevenou chorobou intenzivně zabývají. Na happyend z hollywoodského trháku to však zatím nevypadá.


Příspěvky Meteoru 26. 3. 2016
01:05 Virus ničí včelám křídla.
10:38 Jaké jsou meze kritického myšlení.
23:34 Jak vzniká vír.
36:56 Proč hoří diamanty?
46:20 Houby útočí na netopýry.

„Celý příběh začal před několika lety v Americe, kde si všimli masivního hynutí netopýrů během hibernace. Tamější vědci zkoumali mrtvolky netopýrů a zjistili, že jsou posety skvrnami způsobenými houbou nazvanou Pseudogymnoascus destructans,“ uvedl v Meteoru mykolog Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Houba se ve Spojených státech šířila z jeskyně do jeskyně. „Některé druhy netopýrů byly prohlášeny za ohrožené, hrozí jim vyhynutí. Přitom netopýři hrají velkou roli v celém ekosystému, protože to jsou významní lovci škodlivého hmyzu,“ řekl Kolařík.

Evropská zbraň na americké netopýry

Houba napadá i evropské netopýry, včetně českých, zdaleka jim ale nepůsobí takové potíže, jako těm americkým. Plíseň způsobující syndrom bílého nosu u netopýrů je totiž podle všeho u nás v Evropě „doma“. Naši netopýři se s ní postupem času naučili žít. „Jenže houba se dostala do Ameriky, do prostředí, kde na ni nebyl místní netopýr adaptován,“ vysvětlil Kolařík.

„U nás se vyskytují obě pohlaví této houby, kdežto v Americe pouze jedno. Navíc v našem prostředí je houba velmi variabilní, což je typické pro domovský areál, zatímco v Americe je pouze jeden klon. To dokládá, že houba do Ameriky přišla jako invazní druh,“ dodal Kolařík.


Syndrom bílého nosu (White-Nose Syndrome) byl vědecky popsán teprve v roce 2006. Problém zajímá i české badatele, věnuje se mu například tzv. "WNS tým" složený z odborníků z Akademie věd České republiky, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy v Praze. Více mimo jiné na stránkách Akademie věd ČR.

K smrti unavení netopýři

To, co netopýry zabije, přitom není samotná houba, ale související únava a vyčerpání. „Američtí netopýři jsou náchylní k infekci, mají více poškozenou kůži lézemi, častěji se budí, škrábou se a slábnou a ke konci hibernace hynou,“ vysvětlil Kolařík.

Houba porůstá tělo netopýra, nejlépe je viditelná zejména kolem čenichu, proto tedy „syndrom bílého nosu“. „Je to trochu podobné jako syndrom AIDS, člověka při něm také nezabije samotný virus HIV, ale třeba chřipka, u netopýra je to o tom, že kvůli napadení houbou je dehydratovaný a oslabený a nakonec umře třeba na následky bakteriální infekce,“ doplnil biolog.

Vydezinfikovat jeskyni? Nemožné

Bohužel zatím se účinný recept na záchranu amerických netopýrů nerodí. „Řešením by bylo vydezinfikovat celou jeskyni a přeléčit všechny napadené jedince. Ovšem v obrovských amerických zimovištích, kde se nacházejí desetitisíce zvířat, to je nereálné,“ zhodnotil Kolařík.

Za posledních 30 let se počet zimujících vrápenců v této lokalitě více než zdesetinásobil

Další možností by mohlo být vyvinout bakterii, která by potlačovala růst houby, případně houbu vyšlechtit, aby působila méně škody. „Zatím se ale spíše čeká, jestli si s tím příroda poradí, nebo ne,“ uzavřel téma Miroslav Kolařík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio