Bílí jeleni byli leckde. A rozhodně nevyhynuli, říká etolog Luděk Bartoš

4. únor 2016

O čem vypráví jelení paroží? Jaké jsou laně matky? Existují bílí jeleni? Nejen to vysvětlil host Studia Leonardo etolog Luděk Bartoš z výzkumného ústavu živočišně výroby a čestný předseda Asociace farmových chovů jelenovitých.

„Jeleni se mi vždy líbili. Měl jsem je rád ještě předtím, než jsem skončil školu," přiznal expert.

Když koncem 70. let dorazila i do Československa vlna zájmu o farmovité chovy jelenovitých, mohl Bartoš realizovat své vědecké zájmy. Jako přední znalec jelenovitých zkoumal například roli paroží u těchto zvířat.

Platí, tedy že čím větší má jelen paroží, tím dominantnější je? „Co má jelen na hlavě, je důsledek toho, jak si počínal sociálně v době růstu parožení, což je u nás přibližně od února do srpna.“

„Jelen, aby mohl na hlavě udělat velké paroží, musí být dominantní ve skupině, a podle toho, jak je dominantní, to se projeví i na velikosti a členitosti paroží,“ popsal úzce propojené souvislosti Bartoš.

Podle něj paroží patří mezi nákladné znaky. „Stojí jelena velké úsilí, aby ho vytvořil na hlavě, ale i výhoda při soupeření má svou mez. Velké a členité paroží je dobrým signálem pro samice, ale když paroží přesáhne určitou velikost, začíná mu být obtížné,“ říká etolog.

Nezvykle altruistické laně?

Bartoš se ve svém bádání věnoval i fenoménu tzv. alosucklingu, kdy je mládě kojeno jinou než svou matkou.

„V 80. letech se na tento jev přišlo u ovcí, a bylo to prezentováno jako mateřské selhání. Na toto zjištění navazovala řada studií včetně té naší, které ukázaly, že to není náhodné. Ne zdaleka všechny samice jsou ochotny přijmout cizí mládě,“ tvrdí expert.

Jelen si své laně hlídá na jelení farmě Nové Hrady

Nakonec se vědci dohodli, a princip je velmi jednoduchý: laně pomáhají v nějakém handicapu mláděti, které má například nižší porodní váhu. Kde se ale takový altruismus u jelenovitých bere?

„Je to pozůstatek druhové příbuznosti, kterou už člověk svým zásahem porušil, ale ony vlastně tím, že kojí nevlastní mládě, pomáhají svým vlastním příbuzným,“ objasnil Bartoš.

Bílí jeleni? Dříve byli vlastně leckde

Dalším tématem, kterým se etolog zabýval, byli bílí jeleni. „Těmi jsem začínal,“ dodává.

„My jsme dříve žili v poměrně uzavřeném světě, takže to vypadalo, že široko daleko nic takového jako bílý jelen není. Historie ale ukázala, že dříve v malých počtech byli, a vlastně leckde.“

A jejich původ? „V Německu v 16. století se vyštěpili bílí jedinci, a nezávisle na tom se ještě vyštěpili někde jinde, například v Anglii, kde jsou ještě dochováni. A protože byli bílí, tak se o ně pečovalo, a byli často například královským darem.“

„Do druhé světové války vstupovala Evropa s několika velkými stády bílých jelenů, ale válka jejich počty zdecimovala, a i jediné české stádo v té době přežilo s 23 kusy. Dnes už jsou bílí jeleni z hlediska přežití jak se říká za vodou,“ ujistil Luděk Bartoš.

Hostem Studia Leonardo byl etolog Luděk Bartoš. Připravila Leona Matušková. Moderovala Martina Spěváčková.

autoři: msp , oci , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.