Britská věda bude brexitem ztrácet, vysvětluje předseda Akademie věd Jiří Drahoš
Zhoršení vědecké spolupráce, ohrožení projektů financovaných z Evropské unie. Tak hodnotil brexit před britským referendem předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Jak situaci vidí nyní?
„Moje vyjádření bylo realistické,“ uvedl v Magazínu Leonardo akademik. „Stále jsem přesvědčen, že britská věda bude vystoupením z Evropské unie ztrácet.“
Podle něj se v jistém smyslu zkomplikuje i spolupráce českých vědců v Británii. „Brexit tu prostě ale je, a je třeba ho vzít na vědomí.“
„Nemám statistiku, ale řekl bych, že drtivá většina britských vědců byla proti brexitu,“ odhadl Drahoš.
Ten ale také ví například o britských klimaskepticích, kteří vycházeli z toho, že Evropská unie propaguje teorii o globálním oteplování, a s tou jsou oni velmi nespokojeni, a proto byli pro brexit.
Na kolik se vystoupení Velké Británie z Evropské unie dotkne finančních mechanismů, které fungují v jejím rámci? Bude to znamenat více peněz pro vědu v ostatních členských státech?
„Teoreticky by mohlo, ale co si budeme povídat: Británie je přispěvatelem do Evropské unie, za roky 2007 až 2013 přispěla asi 6,5 miliony liber, ale pro vědu získala asi 9 milionů.“
Drahoš si ani netroufá spekulovat, jestli bude brexit pro českou vědu znamenat finanční plus.
„Spíš bych zopakoval, že tato mince má spíše tu negativní stranu,“ připomněl.
V evropské vědě nejsou jen spolupráce založené pouze na unijních projektech, zdůraznil ředitel Akademie věd. „Je řada spoluprací, které nemají s financováním z Evropské unie nic společného.“
Samozřejmě platí, že kdo chce spolupracovat, musí do projektu nějaké finance dát.
„Ale přeci jen je u evropských projektů výhoda, že jsme v tomto směru všichni čistí příjemci, a že z toho evropského balíku peníze na vědecké projekty jdou,“ konstatoval funkční podporu vědy ze strany Evropské unie Jiří Drahoš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.