Švýcaři si v polední pauze chodí zaplavat do řek a jezer. A to i ve velkých městech
Švýcarsko? Hodinky, alpská turistika, čokoláda... Ale co třeba podniky s nanotechnologií nebo farmaceutický průmysl? Čím vším vás může ještě překvapit?
„Turisté Švýcarsko hodně nedoceňují. Navíc pro jejich ekonomiku není turismus ani zdaleka zásadní,“ upozorňuje Alena Koukalová. Švýcarům jde o trvale udržitelný rozvoj, a tak ani nepustí třeba čtyřkolky do hor nebo nikde v lese nepostaví trasu pro motorkáře. Fandí pěší nebo cykloturistice.
Ředitelka pražské kanceláře Schweis Tourism a předsedkyně Obchodní komory Švýcarsko–Česká republika obdivuje obyvatele a jejich způsob uvažování. „Jsou stále na zemi a stále využívají takzvaný selský rozum. Jsou realisté a nemají čas dlouze snít.“
Sedláci, ne horolezci
Asi je to dáno i klimatickými podmínkami, kdy mají jen tři měsíce v roce na to, aby stihli něco na polích vypěstovat. Musejí tak pracovat od rána do večera. „A příroda je pro ně určující i dnes. A to se mi opravdu hodně líbí.“
Švýcaři vymysleli Grand Tour: 1600 km dlouhou trasu, kdy můžete za 8 dní objet nejvýznamnější švýcarské pamětihodnosti. Poznat tak můžete 44 turistických magnetů: od 22 jezer až po všech 11 památek UNESCO.
Do Švýcarska se dnes jezdí hlavně lyžovat. Alpský turistický boom přišel v 19. století s Brity a taky s jejich horolezci. Ti mají taky na kontě plno prvovýstupů. „Švýcaři by tam sami nešli. Jednak neměli čas a taky nechtěli rozhněvat své horské bohy,“ dodává.
Vášniví plavci
Ale pokud se tam vydáte, rozhodně nezapomeňte plavky! „Budete totiž mile překvapeni, kde všude se tam dá koupat. Dokonce i ve velkých městech, která leží na dokonale čistých jezerech nebo řekách.“ Zaplavat si jdou i v polední pauze běžného letního pracovního dne.
„Mají takové igelitové batůžky, do kterých si složí kostýmek nebo pánský oblek, a i s tím oblečením pak plavou. Ten batůžek slouží i jako viditelná bójka pro velké lodě kolem. Klidně tak splaví několik kilometrů, obléknou se a jdou zase zpátky do kanceláře, kde jsou až do večera.“ A večer je na plážích narváno.
Co kanton, to jiné tradice a jazyk
Každé údolí má vlastní jazyk, jídlo, tradice i stavby. A zase to souvisí s tím, že když v minulosti v polovině října napadl sníh, lidé se k sobě prostě nedostali.
Švýcaři mají dokonce čtyři úřední jazyky. O rétorománštině se někdy hovoří jako o poloúředním jazyce. „Učí se i ve školách, protože obsahuje základ k románským zemím, tedy latiny.“
Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.