V USA je mocná tradice ignorantského populismu, konstatuje amerikanista
Spojené státy americké jsou sice centrem světové vědy, ta ale dvě třetiny tamních obyvatel vůbec nezajímá. O tom, jak politika a věda fungují v USA, hovořil v Magazínu Leonardo amerikanista David Robbins z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Za prvé si musíme uvědomit, že ve Spojených státech se o politiku zajímá necelých 40 % lidí. Řada lidí se vůbec nestará o vládnutí, natož o vědecké otázky,“ uvádí expert.
Ten také připomíná, že jen třetina obyvatel USA věří v evoluční teorii. „Ano, Darwinovský pohled přijímá jen asi třetina lidí.“
Podobný poměr Američanů také souhlasí s tvrzením, že změna podnebí je následkem lidské činnosti. „Mnoho lidí je nastaveno proti kvalifikovaným vědcům, kteří ve velké většině souhlasí jak s evolucí, tak s klimatickou změnou.“
„Odlišný vztah k vědě existuje také mezi zastánci politických stran. Na půdě demokratické strany zaznívají zřetelně vědecky zaměřené slogany, zatímco republikáni obvykle zastávají opačná stanoviska, pokud se vůbec k problémům vyjadřují. Více to vyhovuje jejich konzervativnější a nábožensky založenější voličské základně.“
Robbins to vysvětluje historicky zakořeněným národním odporem vůči jakýmkoliv expertům. „Američané jsou vesměs proti autoritám, někteří jsou dokonce v přímé opozici.“
Jak k tomu došlo? Robbins tvrdí, že v průběhu vývoje americké historie dostalo velké množství lidí s minimálním vzděláním možnost podílet se na politickém rozhodování.
„A tak se zrodila mocná tradice ignorantského populismu, která od té doby hraje ve Spojených státech velkou roli. Populistický rozměr se velmi výrazně projevuje, třeba v prezidentských kampaních, ale je přítomný neustále, jde o výrazný prvek v demokracii. Američané cítí od základu odpor, když je někdo vede,“ shrnuje politickou náturu nejbohatší demokracie světa David Robbins.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.