Výzkum pivních kvasinek
Zdánlivě obyčejné pivní kvasinky mohou vědcům prozradit mnoho nového o spolupráci různých typů buněk, o výživě buněk nádorových, ale možná i o vzniku mnohobuněčných organismů.
Pivní kvasinky Saccharomyces cerevisiae nejen naprosto běžně slouží při výrobě piva nebo jako droždí do těsta, ale navíc jsou nesmírně zajímavé i z vědeckého hlediska. Jsou to totiž sice jednobuněčné organismy, ale při vhodných podmínkách vytvářejí celé kolonie.
Čeští mikrobiologové zjistili, že v těchto koloniích jsou dva typy buněk, které se od sebe velmi liší a chovají se podobně jako zdravé a nádorové buňky v těle: konkrétně odolnější a větší povrchové buňky jsou vyživovány menšími buňkami ve spodní části kolonie. Získávají od nich cukry a aminokyseliny podobně jako buňky nádoru z jaterní a svalové tkáně.
Tyto poznatky by mohly být v budoucnu užitečné k boji proti nádorům. Vědci však o kvasinkách zjistili i řadu dalších pozoruhodných skutečností týkajících se jejich vzájemné komunikace a spolupráce, jak dokreslují slova vedoucí týmu profesorky Zdeny Palkové a Mgr. Michala Čápa, oba jsou z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
