Upletli třímetrovou žilu, děvčata ji ozdobí podprsenkami

Jen malé procento koledníků, kteří v pondělí vyrazí na tradiční pouť od dveří ke dveřím, plete svou pomlázku samo. Chasa z Moravského Žižkova na Břeclavsku se ale do tohoto procenta počítá.

A není to pomlázka, neboli „žila“, jen tak ledajaká. Veledílo, které až do pondělka odpočívá v chladné vodě, měří přes tři metry.

Práce je to rovnou pro tři mládence. Jeden drží konec a dva pletou. Jan Včelouch s Jakubem Forejtníkem pevně svírají pruty. Což není nijak snadné, protože materiál na pomlázku odpočíval přes týden ve sklepě ve studené vodě a pletení jde pořádně ztuha.

„Člověk se musí soustředit a dívat se, kam který prut dává. Kolikrát jsme se tady zavykládali a v půlce jsme zjistili, že to máme špatně a nesedí nám to. Tak jsme jeli znova,“ vysvětlují mladíci.

Pletení pomlázky|foto: Štěpánka Kadlečková

A letošek nebyl výjimkou, pletači se museli v polovině pomlázky vracet o několik kroků zpět. Kromě zapletení ji ale nijak zdobit nebudou, to je práce pro děvčata na pondělí.

„Na velkou žilu jsou to velké dlouhé mašle až k zemi, aby bylo vidět, že je to ta stárkovská. No a potom sú to takový části… spodního prádla,“ směje se chasa.

Pomlázku tak prý nakonec zdobí podprsenky, kalhotky nebo díly plavek, čemuž mládenci říkají „trofeje“. Psychoanalytici si tady s utajeným sexuálním podtextem celého velikonočního koledování hlavu lámat rozhodně nemusí.