Lyžaři by se za 10 let mohli v Krkonoších a Jizerských horách dočkat více vleků nebo kvalitního sněhu
Lepší služby, více vleků a sjezdovek nebo propojení krkonošských areálů. To jsou vize ředitelů zimních areálů v Jizerských horách a Krkonoších. Jejich přáním je, aby lyžaři netoužili po rakouských Alpách nebo italských Dolomitech. Chtějí milovníky bílého sportu vylepšením a rozšířením areálů přitáhnout domů.
Harrachovský lyžařský areál se do budoucnosti moc rozrůstat nemůže. Je omezený svojí polohou - leží v ďolíku. A také omezeními Krkonošského národního parku, říká náčelník lanovky v Harrachově Milan Goč.
„My jsme skutečně zavření tady v Harrachově. Plán, který by směřoval k propojení středisek samozřejmě je, nicméně víme, že je nad hranicí možností a víme, že musíme být při zemi. To znamená, my jsme omezení tady na areál na Čertově Hoře a tam je možné udělat nějaké rozšíření stávajících sjezdovek, eventuelně vykácení modrých sjezdovek pro ty méně zkušené závodníky, kde si ti lidé zalyžují a naučí se lyžovat,“ popisuje realitu Milan Goč.
O propojení harrachovského a rokytnického areálu se mluví už dlouhá léta. I když je to prozatím hudba budoucnosti, ředitel TJ Spartak v Rokytnici nad Jizerou Jiří Krtička je spojení areálů nakloněný. Podle něj by to bylo pro lyžaře přínosné.
„Z naší strany to vázne na zasněžování Studenova. Protože Harrachov by se měl propojit s naším areálem jprávě přes Studenovský kopec. To je krásná stráň - orientovaná na jih, rovná, pro rodiny s dětmi jak stvořená. Ale my tam nemáme čím zasněžit, protože tam nemáme vodu. Jsou úvahy, jak se tam spojit s Harrachovem, jde jen o to doladit ty vzájemné účasti, uvažuje Jiří Krtička a dodává, že na sjezdové tratě to v blízké budoucnosti nevypadá. Průchozí ale jsou svážnice přes kopec.
„Pokud bychom chtěli propojit střediska jen tak, že je nějakým způsobem na lyžích tam a zpátky projet jde, tak tam se možnosti rýsují. Ale nebudou to rozhodně sjezdovky. Budou to nějaké cestičky, respektive svážnice - šestimetrové cesty, které rolby upraví jenom proto, aby se člověk dostal z jednoho střediska do druhého,“ vysvětluje Krtička.
V Rokytnici mají velkolepé plány, vše je ale podle ředitele otázkou peněz. Během následujících let chtějí vyměnit vleky za lanovou dráhu nebo investovat do kvalitního zasněžovacího systému. Ten řeší i v Jizerských horách. Tam by mohl fungovat už příští rok, říká ředitel areálů Tanvaldský Špičák, Severák a Bedřichov Pavel Bažant.
„Výkon té stanice se bude měnit z 50vteřinových litrů na 160. Ve finále to znamená to, že ten komplet celý Špičák, který jsme teď schopni zasněžit za 22 dní, bychom mohli zvládnout za 7,“ doufá Pavel Bažant.
V příštím roce se na Tanvaldském Špičáku začne budovat další dlouhá sjezdovka. V dalších letech se rozšíří další sjezdovky na severní straně a vznikne nová sjezdovka pod lesem. Mimo to by měl v budoucnu skibus, který lyžaře vozí po reálech Jizerských hor zajíždět i do Smržovky a Lučan nad Nisou. Běžkaře by pak mohl vozit i na Souš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
