Proč v češtině užíváme stále více cizích slov?
Preference užívání přejatých jazykových prostředků, zejména z angličtiny, je dána celkovou společenskou situací.
Otázka:
Proč v češtině užíváme stále víc cizích slov, když máme pro ně pěkné české výrazy? Např. Karolina =stát v Americe, nyní je to Kerolajna, v Brně se jezdily vždycky motocyklové závody Velká cena, teď se jezdí Grand prix bajky. Taky se říkalo tř. Sofie Lorenová apod. ale teď máme v televizi hlasatelky Svoboda, Robinzon apod. Nebo ještě poslední, proč se u nás zřizují různé Pointy, např. baby, senior? Nemohlo by se to nahradit českým výrazem? Promiňte, já už jsem stará, ale to mě dost vadí.
Odpověď:
Preference užívání přejatých jazykových prostředků, zejména z angličtiny, je dána celkovou společenskou situací. V současné době jsme všeobecně svědky internacionalizace a globalizace nejen naší společnosti, ale i ostatních národů a angličtina v globalizovaném světě plní roli jakéhosi univerzálního dorozumívacího jazyka. Upozaďování domácích jazykových prostředků není dáno činiteli vnitrojazykovými, tedy tím, že by např. spojení grand prix lépe plnilo sdělnou funkci než domácí velká cena, bylo srozumitelnější, modernější apod.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
