Beringovo moře

Satelitní snímky Beringova průlivu a Diomédových ostrovů (dva uprostřed) - Foto: NASA Images

Satelitní snímky Beringova průlivu a Diomédových ostrovů (dva uprostřed)Foto: NASA Images

Mořeplavec Bering, zvaný také Ruský Kolumbus, dal jméno moři, které omývá břehy Aljašky, Kamčatky a Čukotky.

Vitus Jonassen Bering se narodil v srpnu 1681 v dánském městě Horsens. Odmalička chtěl být námořníkem a objevitelem. Nejprve se plavil s Nizozemci do Indie. Ve 22 letech vstoupil do ruských služeb a stal se důstojníkem v baltské flotile. 

Pak si car Petr Veliký umanul, že se nutně musí prozkoumat, jestli je Asie propojena s Amerikou (šlo mu o bezpečnost ruské hranice Ruska na východě) a že to má být právě Bering, kdo se tam vypraví. 

A tak expedice vyrazila na dlouhou cestu přes Sibiř na Kamčatku a Čukotku. 26. srpna 1728 propluli úžinou mezi asijským a severoamerickým kontinentem a ta dostala po Beringovi jméno. Bering ale nebyl první, kdo se dostal až sem. Úžinu objevil už 80 let předtím cestovatel a kozácký ataman Semjon Ivanovič Dežňov. 

Čtěte také: Okno do Evropy

Bering splnil úkol: dokázal, že Ameriku a Asii žádná pevnina nespojuje, a po třech a půl letech cestování v té hrozné zimě se mohl konečně vydat na zpáteční cestu. 

V Petrohradu ho za jeho objevy ale nepochválili. Prý Ameriku kvůli mlze ani pořádně neviděl a nezměřil, jak je úžina široká. A tak Beringovi přikázali, aby se vrátil zpět. 

Píše se rok 1733. Výprava čítající 500 civilistů, 200 vojáků a 1500 vyhnanců se vydává na cestu. Velí jí opět Vitus Bering. Prozkoumali Kurilské ostrovy a severní Japonsko. Na Kamčatce založili město Petropavlovsk (podle lodí Svatý Petr a Svatý Pavel, na kterých se plavili) a pokračovali dál na východ. 

Čtěte také: Beaufortova stupnice

Jenže pak se strhla silná bouře a lodi se rozdělily. Svatý Pavel se vrátil do Petropavlovsku, ale Svatý Petr, kterému velel Bering, plul dál. 19. června 1741 dorazili k pobřeží Ameriky. Pluli kolem Aljašky, minuli Aleuty. Koncem září se zhoršilo počasí a námořníkům pomalu začínalo být jasné, že je zle. Mořeplavce včetně Beringa trápily kurděje a posádka začala být nezvladatelná stejně jako větry a mořské proudy, které si s lodí hrály jako s krabičkou sirek. 

4. listopadu loď ztroskotala u jednoho z Komandorských ostrovů. Námořníkům nezbylo nic jiného než tam přezimovat. Velká část z nich se jara nedočkala. Zahynuli zimou, na následky vyčerpání a kurdějí. Bering byl mezi nimi. 

Pouze 46 osob z původních 77 se po devíti letech vrátilo v nově postavené menší lodi zpět do Petropavlovsku na Kamčatce. 


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne. 

Pořad: Slovo nad zlato  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:40  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 3. června  2015       rubrika: Původ slov

    Charita a Grácie

    Pohledem do slovníku zjistíme, že charita je dobročinnost, lidumilnost, láska k bližnímu. Slovo charisma pak znamená dar boží milosti, zvláštní nadání, talent. Charismatický je ten, kdo budí úctu, váženost, respekt,...

     
  • 1. června  2015       rubrika: Původ slov

    Rudolfinum

    Rudolfinum je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha na Starém Městě v Praze. Původně víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály je v současné době sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum....

     
  • 28. května  2015       rubrika: Původ slov

    Martensky

    Proslulé boty s originální podešví z pružného a odolného materiálu.

     

Slovo nad zlato

Tipy na správné slovní typy. Nebo na problematické (z)jevy našeho jazyka. Jak správně ohýbat slova jako chřest? A jak a proč kvůli pravopisu nedostat padáka místo padáku? To vám každý všední den v 10:40 odhaluje Český rozhlas Dvojka. 

Web připravují

Jan Rosák
Libor Vacek
doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.
PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA
PhDr. Žaneta Dvořáková, Ph.D.
PhDr. Martin Prošek, Ph.D.

Pořady o češtině

    • Slovo nad zlato
      Původ a význam slov nebo úsloví vysvětluje na Dvojce dvojka Jan Rosák a bohemista Karel Oliva.
    • O původu příjmení
      Pátrejte s Českým rozhlasem Dvojka po tajemství vašeho jména.
    • Okouzlení slovem
      O krásách (mluvené) češtiny. S Luďkem Munzarem a Františkem Novotným na Dvojce.
    • Rozmlouvání o češtině
      S bohemistkou Jaroslavou Hlavsovou každou sobotu ráno na Dvojce.
    • Hezky česky
      Univerzitní vědci objasňují nejčastější jazykové problémy v Českém rozhlasu Hradec Králové.
    • Okolo češtiny
      Fejetony o netušených možnostech češtiny píše pro Český rozhlas Olomouc bohemista Ondřej Bláha.
    • Jazykový koutek
      Postřehy k aktuálnímu vývoji českého jazyka nabízí Český rozhlas Plzeň.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace