Jak to vidí24. července  2014 v 08:30  

Před kolegy ze zahraničí jsme se styděli za to, v jakých primitivních podmínkách jsme museli pracovat, říká český vědec o nové stanici v Arktidě

Nová vědecká stanice Jihočeské univerzity na Špicberských ostrovech - Foto: Josef Elster

Nová vědecká stanice Jihočeské univerzity na Špicberských ostrovechFoto: Josef Elster

Češi v Arktidě provádí unikátní výzkum v oborech, které se tam běžně nedělají nebo dělají málo. Pomoct jim v tom teď má i nová stanice Jihočeské univerzity na Špicberských ostrovech.

„Některá měření se dělají v terénu, ale na analýzy potřebujeme vybavenou laboratoř,“ popisuje Josef Elster důvod vzniku nové stanice pro 20 lidí. 

Čechy v Arktidě zajímají především procesy, které ji mění. „Našli jsme si lokalitu, kde ty změny klimatu jsou nejvýraznější,“ hodnotí Elster, vedoucí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 

Klima v Arktidě ovlivňuje Evropu 

Podle něj je to věc, která se dotýká i České republiky a celé severní hemisféry: „Je to důležitá část planety, která ovlivňuje střed Evropy.“ 

Čtěte také: Podle Josefa Svobody je Arktida lakmusovým papírkem změn na Zemi

Změny, ke kterým tam teď dochází, probíhaly na naší planetě vždy. Dokonce i česká kotlina měla kdysi klima, které je teď ve vysoké Arktidě. „My vlastně studujeme ekosystém, jak fungoval někdy před 14 000 lety v České republice. A tak se dozvídáme, kam se vyvinul.“ 

Arktida a Antarktida jako indikátory klimatu 

Navíc je arktický systém daleko citlivější na všechny změny. „A všechny ty změny, jak se naše planeta neustále vyvíjí, jsou nejlíp detekovatelné v Arktidě nebo Antarktidě. A dokonce v Arktidě mnohem víc.“ 

Antarktida je v tomhle smyslu velice stabilní systém. Tamní tříkilometrová vrstva ledu celý systém velice stabilizuje v čase. 

Unikátní obory 

Slavnostní otevření nové vědecké stanice Jihočeské univerzity v Arktidě - Foto: Josef Elster

Slavnostní otevření nové vědecké stanice Jihočeské univerzity v ArktiděFoto: Josef Elster

Česká věda tak teď na Špicberkách nabízí obory, které se tam ještě nedělaly nebo dělaly málo. Jedná se především o biologické obory, jako jsou mikrobiologie, botanika, parazitologie nebo algologie, věda o řasách a sinicích. 

„Rostliny tam pomáhají vyrovnat bilanci skleníkových plynů v atmosféře,“ vysvětluje důvody algolog Elster. „Jak se Arktida otepluje, roste tam víc rostlin. Ty pohlcují víc oxidu uhličitého, takže Arktida napomáhá vyrovnání koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.“ 

Turisti nejsou paraziti 

Parazitologové zase studují, jak se šíří paraziti z mírného pásma do vysoké Arktidy. A jak ohrožují lidi, kteří tam žijí. 

Elster si na rozdíl od tradičního pohledu chválí rostoucí zájem turistů. „I turistické cesty napomáhají vzdělávání. A v České republice máme manko v poznání fungování přírody v polárních oblastech,“ myslí si. 

Jaké jsou nejdůležitější vlastnosti lidí pro život a práci v Arktidě? Kdo další na výzkumu spolupracuje? Poslechněte si v iRadiu. 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace