Přepis pořadu Jak to vidí - 4.2.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Příjemný nádherný den a dobré dopoledne vám přeje Pavel Kudrna, který vás bude provázet až do oběda, tedy, pravda, pokud obědváte úderem dvanácté hodiny. Co vám nabídnu. Tak určitě, no, minimálně debatu k dnešnímu celodennímu tématu, středeční vysílání se zaměří, jak už jste slyšeli a víte, na diskutované poplatky ve zdravotnictví, prostor dostanete v té další vysílací části mezi devátou a desátou, nejenom v anketě, ale také v hovorně před koncem hodiny, no, nabídnu vám vyjádřit se pomocí textových zpráv, pomocí e-mailů i ty telefony dostanou svůj prostor. A jako první vždycky v této vysílací části pořad Jak to vidí, je středa, u rozhlasových linek, u rozhlasového mikrofonu je tentokrát v brněnském studiu místopředsedkyně Ústavního soudu, paní Eliška Wagnerová. Paní Wagnerová, dobré dopoledne přeji.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Možná bychom mohli navázat to, co jsem říkal, to je celodenní téma, slyšeli jsme i upoutávku na Kávu o čtvrté, poplatky ve zdravotnictví a současné různé poměry, které vládnou v lékárnách, nastal skutečně chaos, i soukromé lékárny už přestaly vybírat poplatky, ale zase navyšují ceny léků. Vidíte v tom skutečně problém.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
No, podívejte se, mně se o tom velmi těžko hovoří a hodnotí ten stav, protože jsem patřila k těm soudcům, kteří měli za to, že by tedy ty poplatky ve zdravotnictví měly být zrušeny, protože nepamatovaly na slabé, sociálně slabé skupiny obyvatelstva, dnes správně, tedy se hovoří o poplatcích, které by měly být pro příště, neměly by být vybírány, pokud jde o děti do osmnácti let, to je jistě dobře, protože jinak ty rodiny byly neproporcionálně, respektive nestejně zatíženy a tím bylo zasahováno vlastně do toho jejich základního práva na rovnost, tedy s ostatními členy společnosti, totiž s těmi, kteří ..., již děti do osmnácti let v rodině nemají. Nicméně jsou tu i jiné skupiny, tehdy jak jsem já tehdy na to upozorňovala a sice, někteří se seniorů, kteří, řekněme, například jsou umístěni nebo umístěny, kteří tam dobrovolně i odešli, do těch buď už domovů pro seniory, kde prostě platí tedy veliké částky a nezbývá jim případně už potom na to, aby mohli si ještě ten svůj život žít teď důstojným způsobem nebo nedej pánbůh, když jde o seniory, kteří jsou umístěny v těch léčebnách pro dlouhodobě nemocné a tak dál, a tak dál. Takže, anebo jde i o osoby, jejichž penze je tedy tak nízká, že z ní obtížně mohou, mohou tyto poplatky ještě hradit. Na tom se na všem pracuje, uvidíme tedy, co zákonodárce vymyslí, to nevymyslí, nicméně teď tedy ta situace ..., a věřím, že tedy ta reakce těch hejtmanů vlastně byla i reakcí na tyto výtky a další jiné zaznívaly v těch odlišných stanoviscích, tedy mého a mých dalších kolegů, bylo nás sedm dohromady, no, já nechci hodnotit teď tu reakci, tedy těch, a to, co nastalo, vy označujete jako chaos, ono to tak samozřejmě na první pohled vypadá, ale já to nebudu hodnotit, protože já totiž nemohu vyloučit, že ta věc přijde ještě k Ústavnímu soudu v nějaké podobě k posouzení, já bych se nerada vyloučila z možného posuzování té věci, kdybych teď říkala, ten to dělá správně a ten to dělá tedy špatně, jo, to bych jako nerada, no, takže prostě dál se k tomuto tématu vyjadřovat nechci.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak to uděláme jako to říkáte vy soudci, případ odložíme.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
Případ odložíme.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No, neodložíme, ale druhý případ. Ústavní soud rozhodl, že úředníci finančních úřadů nemohou dělat namátkové kontroly bez konkrétního podezření, což byla jistě milá zpráva pro nás podnikatele, ale když se nad tím člověk zamyslel, tak si řekl, ano, poctivý podnikatel přizná i destilovanou vodu a je to vynikají živná půda pro podvodníky, kteří se neobávali ničeho, ani v době kontrol. Ministr financí Miroslav Kalousek se náhodných kontrol ale nechce vzdát, má totiž z nich peníze pro státní pokladnu z různých nedoplatků, pokut, penále a tak dále. Dále z ústavních soudců podle něj nahrává podvodníkům. Já jsem se na úvod chtěl zeptat, jenom pro rozšíření informací svých i ostatních, když Ústavní soud vydá rozhodnutí, je tedy závazné, jako může někdo rozporovat tímto způsobem?

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
No, tak, pane redaktore, pokud by to rozhodnutí nemělo být závazné a vykonatelné, tak ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A proč ministr s tím najednou polemizuje.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
Tak potom smeteme tedy, potom bychom tam byli dobře placení. Já nevím, baviči, nebo co. Ale to teda rozhodně nejsme. No, podívejte se, takhle, v právním státu exekutiva by rozhodně se neměla vyjadřovat způsobem, jakým se vyjádřil pan Kalousek a rozhodne-li Ústavní soud, tak ústava říká, že jeho vykonatelná rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány a osoby, tedy jak vláda, jako orgán je pro ní toto rozhodnutí závazné, tak pro pana Kalouska jako fyzickou osobu je toto rozhodnutí tedy závazné. Ale já dál prostě nechci jet na vlně neslušnosti, kterou tady vypustil tedy pan Kalousek. Já bych jenom k tomu chtěla ale dodat, že tato, toto jeho prohlášení je velmi nebezpečné ještě z jiného důvodu, nejenom, že destruuje tedy principy právního státu, ale ono je nebezpečné i potud, že zavání vyhrožováním, protože tam byl zmíněn ještě rozpočet Ústavního soudu a tak dál. Já si dovedu představit, že slabší povahy, a to já tedy rozhodně nejsem, upozorňuji, ale že slabší povahy by mohly toto jaksi vnímat to prohlášení jako vyhrožování, jemuž by přece jenom pak měli tendenci přizpůsobovat se rozhodnutí. Jinými slovy, vlastně toto vyjádření je způsobilé ovlivňovat rozhodování soudu a to je tedy zcela, zcela nepřístupné, protože je to ovlivňování jaksi zvenčí, z politiky a tak dále. Takže já prostě se domnívám, že exekutiva by, nemusí se jít to líbit, já jsem si velmi například vážila premiéra, když jsme, když jsme prostě například rozhodli ten jeden, tu jednu část reformy, takže jsme tam tehdy rušili prostě tuto jednu malou část týkající se nemocenského, že sice řekl, že samozřejmě se mu to nemusí líbit, ale že je to rozhodnutí Ústavního soudu a že tedy jako je potřeba ho provést. To, prostě tak by měl reagovat orgán státu.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pojďme se pobavit o tom, řekněme, z pozice občana obyčejného práva, nezná-li ho občan, vy jste tedy vydali toto rozhodnutí. V jakém stádiu je teď, kdy nabylo nebo nabývá účinnosti? Dnem vyhlášení nebo písemného vydání?

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
Tak doručením, já se snažím, když se pouze vyhlašuje ten nález, aby byl publikován okamžitě na webové stránce Ústavního soudu, což se ještě, já nevím, jestli v tomto případě dělo, protože zase o tom nikdo nevěděl, žádný novinář tehdy na to vyhlášení snad ani nepřišel, ale v každém případě už je to dávno doručeno, tedy těm účastníkům řízení. Takže tedy je to samozřejmě nález vykonatelný a tudíž je ho třeba respektovat. No, podívejte se, v tom daném případě, my jsme tím nálezem chtěli chránit slušné lidi, slušné lidi před tím, aby stát v podobě tedy finančních úřadů nenarušoval, excesivně nevstupoval do jejich svobodné soukromé sféry. Je potřeba dodat, že tento případ se týkal fyzické osoby podnikající sice, ale fyzické osoby, dál je teda v tomto případě třeba dodat, že vůbec ty ústavní stížnosti, alespoň co já mám tedy zkušenost, většinou podávají právě fyzické osoby podnikající. Jenom málokdy vidím, pokud vůbec, teď si na žádnou ani nevzpomenu, ústavní stížnost podávanou právnickou osobou, která tady podniká. Je to zajímavé a samozřejmě může to mít dvojí vysvětlení, buď tedy jejich účetnictví, já nevíme je tak dokonalé, anebo tedy u nich nejsou prováděny kontroly ze strany finančního úřadu tak často, jako u těchto fyzických osob podnikajících. Přitom tyto fyzické osoby podnikající jsou co do svých základních práv mnohem ohroženější, protože bývá zvykem, že tedy tyto osoby mají ten svůj byznys vlastně doma, takže pokud se ta finanční, ta daňová kontrola provádí, tak se může zasahovat opravdu do jejich příjmu soukromí, tedy když, protože ta daňová kontrola se samozřejmě může provádět kdekoliv, že.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Promiňte, zpravidla vím, že drobní živnostníci vezmou igelitku, do ní dají všechny doklady a jsou pozváni na finanční úřad zpravidla tedy.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
No, tak to je zpravidla, ale nemusí to tedy taky být, že jo, ono to teda jako zase, včera jsem například dostala dopis od jednoho, teda fyzické osoby, která podniká, která děkovala za toto, tento nález a která tvrdila právě, jakým způsobem tedy přišli, přišli ti pracovníci z toho finančního úřadu k nim, jak se tam chovali a tak dále, ale to nechme stranou. Prosím vás pěkně, tady je potřeba dodat, že my jsme vycházeli z toho, že finanční úřady, pokud provádějí tyto kontroly, nemají dány žádná pravidla, podle kterých by prováděly výběr těch namátkově tedy kontrolovaných, kontrolovaných osob. Tím jim vlastně otevřen prostor pro to, aby někoho zkontrolovali desetkrát a jiného nikdy, jo, jiného nikdy, což je samozřejmě prostor právě pro onu libovůli, která je tedy nepřípustná. Nicméně my jako Ústavní soud nemáme možnost přikázat a tady se právě nabízí ministr financí, aby vydal vyhlášku, která by upravila tedy pravidla pro výběr, výběr tedy těch, v abstraktní podobě samozřejmě, pro výběr, pro výběr prostě těch kontrolovaných, kontrolovaných subjektů. My jim můžeme jediné, tedy právě zrušit tedy to, ta rozhodnutí a tím motivovat tedy, aby hledala exekutiva prostě jiné cesty, jiné možnosti, jak dostát požadavkům, které plynou tedy z těch, z toho právního státu, případně ze základních, ze základních práv. Víte, toto nebyl jediný případ, kdy jsme rušili rozhodnutí původně tedy vydané finančním úřadem a potom pro /nesrozumitelné/ celou tou soustavu finančních, orgánů a dokonce i správních soudů. Je tedy, je, bývá dost často problém, s kterým se obracejí na nás tedy ty osoby a sice, když je vyměřována například daň podle pomůcek, kdy tedy ten, ten plátce daně není schopen z jakýchkoliv důvod dodat prostě podklady, které stanoví zákon a které případně žádá finanční, finanční úřad. Zde jsme se setkávali se značným formalismem ze strany, ze strany finančních úřadů, s neochotou finančních úřadů přihlížet právě ke konkrétním podmínkám těch daňových subjektů, ono ostatně to je opravdu, tady není v kraji zvykem ty konkrétní podmínky, tady je prostě zákon nebo nějak právní předpis, kterým jaksi stačí, ale že musí hledět tedy na tom, jak to v tom konkrétní případu, to tu není moc, moc teda prostě zvykem. Setkávali jsme se také s neodůvodněnou informační uzavřeností finančních úřadů, ta dokonce šla tak daleko v jednom případě, že bránila té osobě uplatňovat svá procesní práva, především vyjadřovat se prostě k těm důkazům, které, které ten finanční úřad, z nichž tedy vycházel. Setkali jsme se s opakovanými finančními kontrolami, ale opakovanými jenom proto, že tedy vlastně si finanční úřad jaksi činil při té opakované kontrole jasno, protože tu první kontrolu provedl nedbale, no, tak to prostě není možné, aby tady jednotlivec byl obětí, obětí tedy takovéto jako bych řekla libovůle a takovéhle, takovéhle ..., jenom proto, že prostě má proti sobě partnera, který, který, řekněme, není úplně dbalý, tedy při své práci, při výkonu své práce. No, mohla bych ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Čili, mechaniku kontrol je potřeba ještě doladit tedy legislativně?

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
Rozhodně by to bylo potřeba jednak legislativně a jednak tedy opravdu proškolováním těch úředníků, finančních úřadů, jakým způsobem vykládat a aplikovat tedy ty příslušné daňové předpisy, protože znovu opakuju, v právním státě není možné jenom jaksi ten text vzít a takhle ho tedy překlopit na ten případ, ale v právním státě je nutné tvořivá ta aplikace, která bude hledat ty nejmírnější prostředky, které ještě mohou vést k dosažení cíle, ale které co nejméně zatěžují právě toho jednotlivce.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Paní místopředsedkyně, ještě dodatek k této problematice, k tomuto tématu a tím ho opustíme. Úzce vlastně s finančními úřady souvisí také vyplácení nebo platby, poplatky zdravotního pojištění, sociálního pojištění, i tam samozřejmě byly jednotlivé kontroly, je to tedy možné zařadit do stejné kategorie, nebo se to nedá srovnávat?

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
No, teď jste mě trošičku zaskočil, protože to samozřejmě nemám teda úplně promyšlený a bylo by teda asi ode mě nezodpovědný, kdybych se k tomu jednoznačně vyjadřovala. Víte, ono to zdravotní pojištění, jo, a důchodové platíme nebo tam to sociální pojištění, tak to prostě je pojištění a musí mít tedy pravidla, která jsou dána pro pojištění, zatímco daň je daň, jo, a když někteří a mnozí bych řekla, většina tady tvrdí, že tedy ten, to zdravotní pojištění a sociální pojištění je ve skutečnosti daň, tak já musím říct, že tomu tak není, protože tady takovéto ..., oni to vyvozují tady z té povinnosti zákonné a tak dále a tak dál. To je takovéto, řekněme, zůstaňme u toho zdravotního pojištění, zákonné zdravotní pojištění existuje v Evropě a nejenom v ní, například v Kanadě a tak dál, a přesto, přesto to pojištění prostě se bere jako pojištění, nikoliv jako tedy daň, totéž samozřejmě, a tím spíš platí pro důchodové pojištění, které rovněž tedy v té Evropě jaksi ze zákona se platí nebo musí platit prostě, je strháváno přímo zaměstnavatelem, přesto prostě tam platí pravidla, pravidla platná pro pojištění, nikoliv tedy pro daně, to znamená, především u toho důchodového ten princip ekvivalence s tím tedy stále je ta naše úprava dosti na štíru, no.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Posloucháte pořad Jak to vidí, můžete ho slyšet v premiéře vždy dopoledne v osm hodin a třicet minut, v repríze pak po jedenácté hodině, v tištěné podobě na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha po čtyřiadvaceti hodinách, takže nejenom poslouchat, ale i číst náš pořad můžete. A naším dnešním hostem je místopředsedkyně Ústavního soudu, paní Eliška Wagnerová, je v tuto chvíli v brněnském rozhlasovém studiu a povídáme si po rozhlasových linkách. Já bych teď rozkryl, nebo respektive načal další věc, další téma, která se zdá lehce problémová, žáci devátých ročníků se totiž mohou nově opět hlásit nejenom na jednu střední školu, ale až na tři. Jenže spoustě zájemcům o studium teď budoucí přihlášky téměř k ničemu, protože většina gymnázií vyhlásí pouze dva termíny zkoušek, podle údajů, které jsem zjistil 22. a 24. dubna. A v těchto dnech také probíhají testy společnosti Scio, ty školy s touto společností úzce spolupracují. Tím chci říct, že uchazeči o přijetí přihlášky na třech školách prostě nestihnou.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
No, tak podívejte se, já osobně vítám tedy to, že došlo ke změně školského zákona ve smyslu možnosti podávat více přihlášek na střední školy, já si myslím, že i to omezení třemi je možná zbytečné. V každém případě, když jsem se dívala na, na Internet a zjišťovala si tam, kdo je pro a kdo je proti, jaké skupiny, tak bylo nápadné, že samozřejmě ředitelé škol se bouří nebo prostě nebyli spokojeni s touto úpravou, no, a potom nebyla spokojena společnost Scio, která se mi zdá, že je velmi vlivná, která právě tvoří testy pro přijímání na školy a tak dále, mluví do dalších a dalších, mě u ní zaujalo, že když jsem si vyhledala jejich stránky internetové, že ani tam jsem nedohledala, jakou formu tedy má právní tato společnost, nedohledala jsem její, její statutární zástupce, no, tak to je takový jako vždycky trošičku mně divný. No, ale vraťme se k tomuto, dobře, tak teda má, no, a teď tedy právní předpisy říkají, že ředitelé musí vypsat nejméně dva termíny, nejméně dva termíny. Tak vidíte, pokud tedy ředitelé vypisují tedy ty dva termíny, tak se drží tedy toho slovo nejméně, nejméně, byť by mohli právě tedy těch termínů vypsat mnohem víc, ten počet maximální není, není limitován. A zase, o co zde jde. Podívejte se, každé to dítě má jako každý člověk prostě osobní jakousi základní osobní svobodu, pokud má být limitována ta osobní svoboda zákonem, což bylo tedy v tom původním zákoně, že smí podat jenom tedy tu jednu přihlášku, tak k tomu musí být dobré důvody, které buď chrání základní práva jiných osob, což v daném případě asi nebylo na místě, anebo že je potřeba tu svobodu tedy toho jednotlivce omezit z důvodu veřejného zájmu, důležitého veřejného zájmu. No, já nevím, jestli je veřejný zájem a skoro bych řekla, že ne, administrativní nebo větší administrativní náročnost se zpracováváním přijímacích řízení, pokud probíhají ve více, ve více termínech. Jistě je tedy ta zvýšená administrativní náročnost, to je samozřejmě pravda. Nepopírám, že tedy učitelé, kteří se tomu musí věnovat, jejich honorování, je věc také problematická, chápu jejich tedy případnou nechuť k tomuto, všecko dovedu pochopit, ale bohužel tady jde o jinou věc a mělo by se to řešit, od toho je prostě ministr a měl by si s tím umět poradit a měl by tento problém umět řešit a jaksi motivovat vlastně ty ředitele škol, aby vypisovali tedy více těch termínů pro přijímací, pro přijímací řízení. Ta nová úprava přijala konečně, což jsem si vždycky říkala, že vlastně velmi jednoduché jaksi říct prostě to, nebo zavést zákonem nebo prostě těmi právními předpisy, že ten, že ten přijatý žák se musí ve velmi krátké době vyjádřit, vyjádřit, zda tedy akceptuje to přijetí na tuto školu nebo na tuto a pokud se nevyjádří, takže se bere, že tedy o to zájem nemá a prostě tím by se, tím by se zamezilo to, že, že ty školy žijí v jakési nejistotě. Tak nynější právní úprava hovoří o zápisových lístcích, které právě musí ten žák spolu s rodičem, pokud je tedy nezletilý, odeslat té, odeslat té škole, na kterou byl přijat do pěti dnů, no, pokud to právě neučiní, no, tak tedy se má za to, že, že prostě zájem neprojevil. Jenom je problém v tom, že ta právní úprava připustila, aby žák své rozhodnutí revokoval a dokonce ne jenom jednou, ale opakovaně, jo, a to si myslím zase, že už je trochu, trochu tedy problém, že, tak nevím, zda je dostatečně, dostatečně prostě ta úprava, úprava domyšlena, nicméně mám za to, že ta liberalizace byla krokem správným směrem a bude se asi muset dále dolaďovat, ty školy, prostě pokud znemožňují vlastně to, aby ti žáci splnili ty tři termíny, tak si nepočínají vlastně, abych tak řekla, s tím smyslem té právní úpravy v souladu se smyslem té právní úpravy nejednají, jednají jistě v souladu s textem té právní úpravy, ale nejednají v souladu s jejím účelem. Jinými slovy, prostě to jejich jednání jistě není, není tedy, nelze hodnotit jako správné.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Paní Wagnerová, máme posledních pár vteřin, prosím opravdu jednou větou jenom, kdy jste, nebo respektive jakou zajímavou knihu, zajímavý film, představení jste viděl naposledy a tím se rozloučíme.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
No, tak já jsem minulý týden v pátek viděla představení v Mahenově divadle tady v Brně Gazdiny róby.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A to se vám líbilo.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
To se mně velmi líbilo, tedy bylo skutečně, jak tedy tvůrce Břetislav Rychlý, který opravdu udělal z toho vlastně archaického románu dnes už cosi, co má takovou až bych řekla archetypální záležitost.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Berme to jako pozvánku, jako váš typ. Moc za, nejenom za ní děkuji, ale i za to, že jste si udělala čas pro dnešní pořad Jak to vidí a těším se na příště. Na shledanou.

Eliška WAGNEROVÁ, místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
--------------------
Na shledanou.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Eliška Wagnerová, místopředsedkyně Ústavního soudu v premiéře v půl deváté, v repríze po jedenácté a v tištěné podobě po čtyřiadvaceti hodinách na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha.