Host do domu12. ledna  2016 v 11:05  

V Krkonoších se zabydleli rysi, dokonce už vyvedli mladé, říká ředitel KRNAP

V Krkonoších nově žije až šest rysů, kteří zde už vyvedli první mladé - Foto: CC0 Public domain

V Krkonoších nově žije až šest rysů, kteří zde už vyvedli první mladéFoto: CC0 Public domain

V Krkonoších strávil celý život a nyní se jim věnuje i profesně. Jan Hřebačka je totiž ředitelem Krkonošského národního parku, nejstaršího svého druhu v České republice. Vedle bohaté historie ale má na svém kontě i aktuální úspěchy.

Do Krkonoš se vrátila řada ohrožených zvířecích druhů, například vydra říční, vlk nebo rys ostrovid. Ten se v Krkonoších usadil natrvalo v počtu až šesti jedinců. A tento počet se zřejmě bude dál rozrůstat. Na svět totiž vyvedli i první mladé, z čehož mají správci parku velikou radost. 

 

Host: Jan Hřebačka, ředitel KRNAP. Témata: Ohrožené druhy, obnova Petrovy boudy, sport v Krkonoších. Moderuje Jan Rosák

Vložit na svůj web

Čas od času se v našich nejvyšších horách objeví vlci, ti zde ale nemají dost prostoru na to, aby se usídlili trvale. V Krkonoších je také jedna z posledních životaschopných populací tetřívka v České republice, která čítá asi 120 jedinců. Její stavy ale v posledních letech povážlivě klesají. 

„Zaznamenali jsme asi 15procentní propad, což je při takto malé populaci významné. Pokud se potvrdí, budeme muset znovu nastavit pravidla turistického ruchu, tedy přístupnost cest a lyžování.“ 

Čtěte také: Jan Hřebačka: Češi znovu objevili Krkonoše, ale nechceme, aby byla Sněžka rozdupaným kopcem

Zákazy nejsou samoúčelné 

Správa KRNAP se snaží vysvětlovat, proč jsou konkrétní zákazy nutné a musí se dodržovat. V některých případech už ale vysvětlování nestačí. „Když přistihnete někoho na čtyřkolce v I. zóně národního parku, kde jedno vyrušení zimujícího tetřívka znamená obrovský problém, tak tam už se to vysvětluje velmi těžko,“ říká dlouholetý ředitel parku. 

Zákazy tu jsou od toho, abychom Krkonoše zachovali pro další generace - Foto: Adam Kebrt

Zákazy tu jsou od toho, abychom Krkonoše zachovali pro další generaceFoto: Adam Kebrt

„Přál bych si, aby nám lidé věřili, že když říkáme ne, tak to děláme ze smysluplných důvodů. Že chceme Krkonoše zachovat i pro další pokolení,“ dušuje se. 

V Krkonoších přibude listnáčů 

Tvář Krkonoš se ale do budoucna přeci jen trochu promění, výrazně totiž přibude listnatých stromů.  

„Hospodáři se bohužel v minulosti řídili hlavně ekonomickými hledisky a smrk je dřevina, kterou lze velmi snadno zpracovat a prodat,“ vysvětluje. 

"Zapomínali ale, že celý systém musí být odolný vůči větru a přinášet živiny. A to se nám v minulosti vymstilo,“ dodává. „Vzhled horních partií se určitě nijak dramaticky nezmění, vyšší polohy zůstanou jehličnaté. V těch spodních částech ale rozhodně bude až 40 procent nesmrkových porostů,“ plánuje. 

Jaké sporty můžete v Krkonoších provozovat? V jakých zahraničních přírodních parcích se inspiruje? A jak bude vypadat obnovená Petrova bouda? Více uslyšíte v iRadiu.  

Autor:  Jan Rosák, Michael Erhart
Pořad: Host do domu  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace