dTest: Alergici by se měli vyhnout parfémovanému a barevnému toaletnímu papíru
O toaletním papíru se často nemluví, přestože ho denně používáme. Redakce časopisu dTest otestovala celkem 17 třívrstvých neparfémovaných toaletních papírů. Nakoupila je jak v českých obchodech a pro dva vzorky zajela na Slovensko a do Rakouska.
„Podle průzkumů chování spotřebitelů většina z vás kupuje třívrstvý toaletní papír. Ale i mezi nimi jsme našli opravdu velké rozdíly,“ říká redaktorka dTestu Olga Šlesingerová.
Vítězové dTestu:
Alouette (Rossmann)
Ellegance Pearl White (Kaufland K-Classic)
Dauna Soft (Norma)
Zewa Deluxe Delicate Care
Z čeho je „toaleťák“ vlastně vyrobený?
Buď z 100% celulózy, tedy vlastně ze dřeva, anebo byla použitá nějaká příměs z recyklovaného papíru. Na trhu najdete ale i zcela recyklované výrobky.
„Celkově ale test nějak špatně nedopadl. Ať si koupíte cokoliv, tak vás to nikdy nějak významně nezklame. Nicméně těch velmi dobrých byla asi třetina, což je na dTest výsledky opravdu pěkné číslo. Jen dva pak dostaly uspokojivou známku.“
Alergici pozor
Taky z něj ale vyplývá, že bychom měli kupovat toaletní papíry neparfémované a nebarvené. Hlavně pokud jste alergici. „Je tam totiž potenciální riziko, že mohou obsahovat alergeny, které se často rekrutují z řad používaných vonných látek.“
Kupujete třívrstvý?
Už na první pohled je vidět, že pod označením třívrstvý si každý výrobce představuje něco jiného. Ne vždy se z etikety dozvíte, jak je papír na jedné roli vůbec dlouhý. „Jsou ale vlastnosti, které nemáte šanci v obchodě vůbec zjistit,“ dodává.
Třeba jak je pevný, jestli dobře absorbuje vodu, což doopravdy zjistíte, až když si ho donesete domů. „Vyzkoušet je všechny najednou a porovnat je? To neudělá opravdu nikdo. Tak jsme to udělali za vás,“ dodává. DTest přidal i laboratorní testy a zkoušky uživatelů, kteří si svá hodnocení „po použití“ vždy zapisovali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.