Velké malé zprávy 12. prosince 2003

Lidé neovlivňují světové klima jen nějakých pár dekád či století, ale celých osm tisíc let - tedy od té doby, kdy vzniklo zemědělství. Jak píše internetový server vědeckého magazínu New Scientist, s touto kontroverzní teorií přišel americký klimatolog William Ruddiman.

Při zkoumání jednotlivých vrstev v ledovcích si totiž všiml rozdílné úrovně takzvaných skleníkových plynů, tedy metanu a oxidu uhličitého. Během uplynulých tří přestávek mezi dobami ledovými jejich obsah ve vzduchu klesal s tím, jak stoupala úroveň slunečního záření. Když ale před 12ti tisíci lety skončila poslední doba ledová, situace se změnila - úroveň obou plynů začala narůstat.

Ruddiman je přesvědčený, že tento trend způsobili starověcí zemědělci, kteří začali v Evropě, Číně a Indii kácet lesy. Později se přidal ještě chov dobytka, který produkuje metan. Už před začátkem industrializace, tedy před rokem 1700, tak podle něho stoupla průměrná globální teplota o sedm desetin stupně Celsia. Podle ostatních klimatologů a dalších odborníků si tato teorie určitě zaslouží další zkoumání.

Jedním z nejstudenějších stvoření na světě je arktický sysel neboli sysel Parryův, který žije na Aljašce, píše internetový server Wired News. Během zimního spánku se teplota jeho těla sníží až pod mrazu, na mínus tři stupně Celsia. Zatímco pro jiné živočichy by to znamenalo smrt, arktickým syslům stále koluje v žilách krev.

Vědci z Aljašské univerzity ve Fairbanksu teď chtějí tento takzvaný superochlazovací proces zkoumat, aby posoudili jeho případné využití u lidí. Hibernovat by se mohli například budoucí cestovatelé do vesmíru, anebo lidské orgány určené pro transplantaci. Prvním krokem k těmto plánům je pochopit, jak arktický sysel snižuje svou tělesnou teplotu a jak ji na této nízké úrovni udržuje.

Vědci předpokládají, že mozek zvířete vysílá do organismu určitou chemickou látku, která zpomaluje jeho metabolismus. Až se jim podaří ji izolovat, chtějí se pokusit její složky uměle vyrábět. Američtí vědci si vybrali arktické sysly, protože jsou prý velmi odolní a také přátelští, takže není problém je odchytit. Zvířátka podle nich ale nijak netrpí - po jednoduché operaci a následné rekonvalescenci se vracejí na svobodu, tvrdí výzkumníci.

Malta je nejen nejmenší ze zemí vstupujících příští rok do Evropské unie, ale chlubí se i dalším rekordem: Malťanky jsou nejmenší ze všech obyvatelek ostatních kandidátských států. V průměru měří 159.9 desetin centimetru, zatímco průměr Evropské unie je 164 centimetrů.

Ani maltští muži nejsou příliš vysocí - v průměrné výšce předčí pouze Portugalce. Jak ale vyplývá z nejnovějšího statistického průzkumu, Malťané se nemusí bát, že by se mohli mezi ostatními Evropany ztratit: 60 procent jich má buď nadváhu nebo je přímo obézní.