Quessantské ovce nebo anglonubijské kozy? Rozkošným plemenům se líbí i v Čechách
Anglonubijské kozy znějí exoticky, ale můžete si je pořídit i v tuzemských podmínkách. Rodina Kodadových z Velin na Pardubicku je vlastní v sedmdesátiprocentním provedení. Chovají totiž anglonubijské kozy křížené s kozou bílou nebo hnědou. Nemají tedy stoprocentní plemeno, ale Kodadovi jsou s ním velmi spokojeni. Stejně jako s černými quessantskými ovcemi.
Anglonubijské kozy poznáte podle dlouhých uší, které jim padají dolů podobně jako králíkům. Vypadají velmi roztomile, hlavně mláďata. Dalším typickým znakem je jejich klabonos.
„Když se na kozu špatně podíváte, chcípne,“ říkávaly babičky. Spíš by se ale dalo říct, že špatný pohled a zacházení majitelům zkrátka neodpustí. Koza je totiž velmi chytré a taky mlsné zvíře. A vybírá si přesně to, co jí nejvíc chutná, a tak chov nepatří k nejlehčím. Za námahu se odmění výborným a zdravým kozím mlékem, ze kterého šikovné hospodyně vyrábějí jogurty nebo sýry.
Zkuste chov ovcí, je jednodušší
Méně náročné je chovat ovce. Jsou otužilé, můžete je mít celoročně venku a navíc vám spasou trávu na velké zahradě nebo na špatně přístupných plochách. Proto si manželé Kodadovi pořídili černé quessantské ovce. Místo sekačky.
Je to nejmenší ovčí plemeno na světě. „ Taková ovečka vám bude sahat po kolena. A ovčínek pro ni si můžete vyrobit sami. Můj manžel přidělal ke dřevěnému domku kola, a tím pádem je i pohyb po louce jednoduchý. Dovnitř dáme ovečkám zrní, ty si tam vyběhnou, začnou jíst, my je zavřeme a odvezeme, kam potřebujeme,“ vysvětluje Hannah Kodadová.
Quessantské ovce nejsou náročné ani na stravu. Pasou se i v zimě, stačí je dokrmit senem. Důležitá je samozřejmě voda a minerální liz, což je vlastně sůl, kterou také potřebují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
