Mezi turistické zajímavosti Novojičínska patří Jesenická kyselka

22. leden 2016

Zita, Franz, Josef, Herma, Lipový a Hedva. Tak se jmenuje šest minerálních pramenů, které vyvěrají v Jeseníku nad Odrou. První zmínky o nich pocházejí z poloviny 19. století. I dnes tady má zdraví prospěšná voda využití a lidé ji znají pod pojmem Jesenická kyselka.

Jesenická kyselka vyvěrá hned na několika místech uprostřed Jeseníku nad Odrou, kde najdou výletníci také dva z pramenů veřejně přístupné. Setkali jsme se tam s Pavlem Paprstkou, který Jesenickou kyselku pomáhá stáčet z místních studní a zná názvy všech pramenů i něco málo z jejich historie.

„První vývěr pramenů, jak je to popsáno, se objevil roku 1830 a byl zaregistrován mezi selskými usedlostmi číslo 8 a číslo 160 – tady na tomto pozemku,“ říká Pavel Paprstka.

Největší historii má podle něj pramen Zita, který nese jméno po arcivévodkyni. Ta dokonce na místo přijela a pramen osobně pokřtila.

Jak takový jesenický pramen chutná?

„Kdybyste ochutnali neupravenou přírodní vodu, tak v prvé řadě ucítíte železo, které obsahuje. Potom ucítíte pach po síře. To jsou takové hlavní prvky. Když už potom pijete přefiltrovanou vodu, tak už vám chutná jako normální pitná voda, akorát má vyšší obsah minerálů. Ale to chutí nezjistíte,“ vysvětluje pan Paprstka.

Z historie také víme, že voda má léčivé účinky. „První rozbory byly provedeny v roce 1900 a bylo to provedeno v Innsbrucku, kde profesoři zjistili, že je to léčivá voda první třídy použitelná k léčbě srdce, ledvin, močových cest a žaludku,“ uzavírá Pavel Paprstka.

Více se o léčivých pramenech z Jeseníku nad Odrou dovíte ze záznamu našeho toulavého magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.

autor: čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.