Nohy na přístrojové desce může rozdrtit airbag
Kdybychom vedle sebe postavili nově vyrobené auto a vozidlo z konce 80. let minulého století, asi bychom je těžko porovnávali - nejen po stránce prostoru a výkonu, ale především kvůli prvkům pasivní bezpečnosti. Tehdy byly maximem bezpečnostní pásy vpředu, dnes jsou samozřejmostí airbagy, a to dokonce pásové. Systémů a prvků, které přispívají k naší bezpečnosti, je však daleko víc, bohužel častokrát je neumíme využívat. Přitom jsou to drobnosti.
Už v autoškole jsme se učili, že ještě předtím, než vyjedeme autem, bychom si měli zkontrolovat nastavení zrcátek a sedadla, abychom za volantem správně seděli. „Auto se ovládá zadní částí těla, proto je třeba, aby opěradlo sedadla bylo co nejvíc narovnáno a se sedákem tvořilo pravý úhel. Další pomůcka dobrého posezu za volantem je poloha rukou na volantu. Natáhnete li ruce k volantu, měly by dosahovat přesně na jeho věnec. Pokud ruce následně spustíte do polohy tři čtvrtě na tři, měly by být pokrčeny,“ zdůrazňuje školitel kurzů bezpečné jízdy Jiří Patera.
Pokud nám to auto umožňuje, je dobré si nastavit výšku volantu tak, abychom dobře viděli před sebe i na palubní přístroje. Zapomenout bychom neměli ani na nastavení hlavové opěrky.
„Hodně řidičů to opomíjí a v zásadě na opěrku hlavy vůbec nemyslí, ale právě opěrka hlavy může výrazným způsobem předejít vážnému poranění krční páteře - takzvanému Whiplash injury,“ doplňuje Zuzana Ambrožová z BESIP.
Opěrka by tedy měla dosahovat zhruba do poloviny hlavy, rozhodně ne výš nebo níž. Stejně tak bezpečnostní pás by měl být upraven na konkrétní osobu. V moderních autech se pásy dají nastavit výškově a jsou samonavíjecí, takže by měly dobře obepínat tělo. Pokud jsou dobře nastavené, neměli bychom je za jízdy ani cítit, a odpadá tak potřeba pás nějakým způsobem povolovat.
„Pás musí být vždy veden do upínáku středem klíční kosti. U jednodušších aut by měl být napnutý, aby se eliminovala vůle v navíjecí soustavě,“ radí Jiří Patera.
A co spolujezdec? Taky na dálnici častokrát vidíte spolujezdce s nohama na přístrojové desce? Pokud je to v autě, které má airbag, pak si dotyčný docela zahrává. V případě byť jen drobné nehody mu totiž airbag může doslova ustřelit nohu.
„Airbag je samozřejmě mnohem větší než u řidiče, proto se rozkládá rychleji a do větší šířky. Ve chvíli, kdy se airbag začne nafukovat, dochází k vážným poraněním dolních končetin,“ popisuje Zuzana Ambrožová. Jenže dotyčný ohrožuje nejen sám sebe, ale také ostatní posádku vozu. „Noha může být aktivací airbagu vymrštěna do prostoru a zranit i řidiče.“
Ze stejných důvodů bychom se měli poutat i vzadu. Ne kvůli zákonné povinnosti, ale protože když dojde k nějakému prudkému brzdění, nepřipoutaná osoba vzadu může být vymrštěna ze svého sedadla tak nešťastně, že při tom zraní a třeba i zabije člověka před sebou. Bezpečnostní prvky automobilů jsou totiž nenápadnými, ale účinnými pomocníky v boji o záchranu života.
