Rychlá asistence kamiónu vyjde na 12 miliónů korun
Po jedenácti etapách rallye Dakar má Česká republika v soutěži už jen tři závodníky, tedy jednu čtvrtinu z původních dvanácti strojů. Aleš Loprais skončil v deváté etapě poté, kdy byl kvůli neprojetí několika průjezdových bodů na trati diskvalifikován. Zapříčinila to porucha turbodmychadla, kvůli kterému auto ztratilo větší část výkonu a nemohlo jet po vytyčené trase.
Kdyby měl za sebou rychlý asistenční kamión s náhradními díly, mohl závadu opravit a zůstat v boji o třetí příčku. Ovšem jak se Jan Říha z rozhovoru s ním dozvěděl, rychlá asistence u českých týmů je kvůli penězům nereálná.
Aleši, jaké jsou pocity po odstoupení ze závodu? „Smíšené, záleží na tom, jak se člověk probudí, ale převládá pocit zklamání. Na druhou stranu, Dakar je velmi drsný závod, a kdyby člověk nebyl tvrdý, neustál by ani první etapu, natož tři čtvrtiny soutěže, které jsme zvládli. Umístění bylo velmi pěkné, ale techniku bohužel člověk neovlivní. Nečekal jsem, že by mohly přijít komplikace právě s tímto komponentem, ale já zase nejsem nějaký mechanik, takže to musím vzít jako holý fakt.“
Dalo by se tedy říct, že závada na turbodmychadlu je u tatrovky velmi neobvyklá? „Ještě jsem to nikdy nezažil. Jel jsem jako jindy, netlačil jsem nějak na pilu a exploze turba navíc přišla v kopci, který rozhodně nebyl pro naši ‚kobylku‘ náročný. Možná se to dá přičíst na vrub únavě materiálu. To se někdy stává. Doufám, že se to však nestane příště.“
Vašemu týmu chybí ostrá asistence v závodě, která by vám mohla pomoct závadu odstranit přímo na trati. Vnímáte to jako velký handicap? „Určitě by nás vrátila do hry, mohli bychom bojovat o čtvrté, možná i o třetí místo, ale investice do této rychlé asistence se pohybuje kolem 12 miliónů korun. To je pro nás v současných podmínkách nedosažitelné. Ovšem i přesto budu stále tvrdit, že když jsou hvězdy správně nakloněny a štěstí přeje, Dakar se dá dojet i s jedním ostrým autem. Letos jsme byli opravdu blízko a já jsem měl ještě v plánu zaútočit na stříbrnou pozici. Na Dakaru se přece může stát cokoliv.“
„Stejně jako jsme v minulém ročníku vypadli ze závodu velmi brzy z druhého místa, tak může skončit i průběžný lídr celé kategorie klidně v poslední etapě. Karel by o tom mohl vyprávět, když s Pepou Kalinou museli odstoupit z prvního místa a spadli na čtvrté v poslední, 30kilometrové etapě na pláži. Takový je Dakar.“
Kdybyste měl k dispozici těch dvanáct miliónů korun, investoval byste je raději do závodní tatrovky, se kterou jedete, nebo do rychlé asistence? „Po letošní zkušenosti bych se určitě rozhodl pro rychlou asistenci, jenže s tou se objevují další komplikace – je to další vůz, který se ničí, takže potřebujete mít stejný počet mechaniků jako ve vlastním kamiónu, posádka musí být zkušená a pilot schopný jet dostatečně rychle, aby se netoulal někde na chvostu startovního pole, ale jel v rozumném odstupu za mnou. Není to rozhodně otázka dvou měsíců ani půl roku a není to rozhodnutí, které by se dalo udělat od stolu. Vzhledem k tomu, že v současné době tyto prostředky nemáme, přestože už v našich hlavách nějaké vize existují, zatím se tím nezabýváme,“ uzavírá Aleš Loprais.
