„Když natáčím, do jisté míry zrazuji skutečnost“
Mezi významnými hosty jihlavského festivalu dokumentárních filmů se také objevil srbský režisér Želimir Žilnik, který patří mezi hlavní osobnosti tzv. jugoslávské černé vlny. Autor ve své tvorbě kriticky reflektoval například vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Bezpráví a nespravedlnosti ho ostatně nenechávají chladným dodnes.
Želimir Žilnik do světa filmu vstoupil už v 60. letech minulého století, a v roce 1969 získal za svůj film Raná díla Zlatého medvěda na berlínském Berlinale. Ve své tvorbě se Žilnik většinou výrazně angažuje - ať už politicky nebo sociálně. Točil o někdejších jugoslávských nezaměstnaných, gast-arbeiterech v Německu, a věnoval se i sovětské okupaci Československa v roce 1968.
„Neskrývám kameru. Neskrývám před lidmi skutečnost, že natáčím a že dělám film… Když natáčím, uvědomuji si, že do jisté míry zrazuji skutečnost, která se mi nabízí,“ definuje srbský režisér a pedagog své pojetí dokumentaristické tvorby. V jeho díle se odráží tradice cinema verité i vliv newyorské avantgardy, tematicky nejvýraznější je v celé jeho tvorbě zájem o minoritní společenské skupiny.
