100 let od narození Jiřího Koláře si připomínají dvě pražské galerie
Muzeum Kampa připravilo výstavu různých druhů umělcových koláží a objektů ze sbírky Jana a Medy Mládkových. Výstava otevřená v pražské Galerii Smečky představuje umělcovy nedávno nalezené koláže z padesátých a šedesátých let.
Uplynulo sto let od chvíle, kdy se 24. 9. v Protivíně narodil významný český básník a světově proslulý výtvarník Jiří Kolář. Tento původně vyučený truhlář z Kladna spoluzaložil za války spolu s Jindřichem Chalupeckým a dalšími slavnou Skupinu 42 a v šedesátých letech skupinu Křižovatka.
Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77, o dva roky později získal stipendium DAAD v Západním Berlíně, odkud odešel v roce 1980 jako host Centre Georges Pompidou do emigrace do Paříže. Zemřel 11. srpna 2002 v Praze.
100 let od narození
Výročí umělcova narození bude provázet řada akcí a výstav. Tou první je výstava „Jiří Kolář – 100 let od narození“, která byla zahájena v Muzeu Kampa v Sovových mlýnech v Praze. Expozice představuje bohatý výběr z jedné z nejpodstatnějších a nejrozsáhlejších sbírek Kolářových prací, z unikátní sbírky Jana a Medy Mládkových. Těžiště výstavy tvoří umělcovy koláže a objekty od čtyřicátých do osmdesátých let. Výstavu, otevřenou až do 18. ledna 2015, provází právě vydaná dvousetstránková publikace „Jiří Kolář ze Sbírky Jana a Medy Mládkových“ s textem Jiřího Machalického.
Výstava na Kampě obsahuje především díla vzniklá od konce čtyřicátých do poloviny sedmdesátých let. Mládkovi ji získali z největší části z výstavy Jiřího Koláře v Guggenheimově muzeu v New Yorku, která se uskutečnila v roce 1976 zásluhou tehdejšího ředitele českého původu Thomase Messera. Kolekce, kterou si Jiří Kolář pro newyorskou výstavu sám vybral, obsahuje soubory nejdůležitějších metod, které v průběhu let a nejvíce od konce padesátých do konce šedesátých let objevil.
Tanec v ruinách
Další pražská výstava věnovaná dílu Jiřího Koláře je otevřena do 22. listopadu v pražské Galerii Smečky. Její název „Tanec v ruinách. Nálezy Jiřího Koláře“ naznačuje autorovo balancování mezi destrukcí slova a destrukcí obrazu, spojené s hledáním a nalézáním nových možností, jak vyjádřit intenzitu životního pocitu v rozporuplném období přelomu padesátých a šedesátých let.
Až dosud se zdálo, že raná vrstva koláží Jiřího Koláře je rozptýlena v nedohledatelných sbírkách doma i v zahraničí, je obtížně přístupná a její přibližnou podobu můžeme poznat jen díky několika málo uchovaným kolážím a publikovaným reprodukcím.
O to větší překvapení přinesl nedávný nález značného množství děl, včetně těch z přelomu padesátých a šedesátých let. Výstava v Galerii Smečky a stejnojmenná kniha, která k ní vychází v nakladatelství Arbor vitae, přinášejí výběr z tohoto souboru, skrytého od emigrace Jiřího Koláře až dodnes. Není vyloučeno, že se na pečlivém a početném výběru podílel samotný Kolář, neboť jde o zásadní a reprezentativní průřez jeho dílem a současně o velmi osobní práce.
