Topičův salon se výstavou plakátů ohlíží za svou 120letou historií
Topičův salon si připomíná 120. výročí svého založení výstavou plakátů a ilustrací Viktora Olivy, Arnošta Hofbauera, Alfonse Muchy a dalších autorů, kteří stáli u počátků této nejdéle trvající soukromé výstavní síně v Praze. Výroční expozici je možné navštívit do 23. ledna.
Před 120 lety vznikla na tehdejší Ferdinandově třídě 9, dnešní Národní 7, jedna z prvních pražských soukromých výstavních síní – Topičův salon. Založil ho nakladatel a knihkupec František Topič, který otevřel už v roce 1883 s podporou novináře a nakladatele Františka Šimáčka na Ferdinandce své první knihkupectví.
Výstava nese název „120 let Topičova salonu 1894–2014“. Kurátorsky ji připravili Pavel Vašíček a Petr Štembera ze sbírky plakátů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Na výstavě lidé mohou vidět méně známé plakáty autorů, jako byli například Viktor Oliva, Arnošt Hofbauer nebo Alfons Mucha. Vedle plakátů budou vystaveny i obrazy a grafiky z výstav v prvním Topičově salonu v instalaci, která má evokovat atmosféru výstav v Topičově salonu koncem 19. století.
Topičův salon založil v roce 1894 František Topič na dnešní Národní, tehdy Ferdinandově třídě v čísle 7 jako výstavní síň u knihkupectví svého nakladatelství. Prezentoval v něm české i zahraniční umění své doby.
Rozsáhlá Výstava grafických umění v roce 1896 uvedla například na 60 evropských grafiků, mezi nimi Toulouse-Lautreka, Ropse, Vogelera, z českých umělců Emila Orlika a kosmopolity Luďka Marolda nebo Alfonse Muchy.
Zrzavý, Šíma, surrealisté a znárodnění
Po zakoupení domu číslo 9 a po jeho přestavbě Osvaldem Polívkou na nový nakladatelský dům, který tehdy získal novou secesní podobu, se roku 1906 otevřela druhá etapa Topičova salonu. Věhlas si získal zejména v třetí etapě své historie, která začala rokem 1918, kdy se v něm uskutečnila první výstava Jana Zrzavého, později například Josefa Šímy nebo Zdenka Rykra.
V roce 1936 prodal Topič dům i nakladatelství Jaroslavu Stránskému, který do něj přestěhoval z Brna Lidové noviny. Tradice Topičova salonu však pokračovala až do prvních poválečných let. Koncem 30. let se v něm představovali například surrealisté. V roce 1949 se uskutečnila poslední, 429. výstava, jíž byla přehlídka Zdeňka Seydla. Poté byl dům znárodněn a sídlil v něm Československý spisovatel.
V roce 2007 si prostory domu v místě původního třetího Topičova salonu pronajala aukční společnost 1. Art Consulting, která provedla rekonstrukci domu pro aukční a výstavní účely. Vznikl tak v pořadí pátý Topičův salon. V roce 2012 byl rozšířen o nově vzniklý Topičův klub.
