Svěží zeleň, pestré barvy a romantická zákoutí. Nejen to nabízí procházka Arboretem v Bílé Lhotě
Romantická zákoutí, vzácné stromy, různé odstíny zeleně i žlutého, bělavého a červeného listí a záplavu ptačího zpěvu objevujeme v parku zasazeném do krajiny poblíž dalších kulturních památek a přírodních zajímavostí.
Z Bílé Lhoty, na jejímž okraji se arboretum nachází, to není daleko třeba do Javoříčských a Mladečských jeskyní, na hrad Bouzov ani k pozůstatkům kulturně krajinářského parku vybudovaného Liechtensteiny okolo Nových Zámků. V blízkých Lošticích je možné navštívit koupaliště, muzeum tvarůžků, památník Adolfa Kašpara a spoustu kulturního vyžití poskytuje také město Litovel.
Tvrz se změnila v zámek a z něj se stalo sídlo velkostatku
„Dá se říct, že zakladatelem arboreta byl Quido Riedel, který přebudoval původní francouzskou a anglickou část parku okolo zámečku. Quido Riedel byl hlavně statkář, který obhospodařoval polnosti okolo Bílé Lhoty o rozloze zhruba sta hektarů. Panství koupil jeho dědeček kolem roku 1870. Quida při studiích na hospodářské škole ve Vídni začala zajímat dendrologie, intenzivně svůj zájem prohluboval a začal jej aplikovat v rodové zahradě v Bílé Lhotě. Byl členem dendrologické společnosti v Průhonicích, odkud sem údajně získával mnohé sazenice. První republika i období před ní byly dobou rozmachu exotických dřevin, takže tu Quido Riedel vysadil spoustu exotů, a vytvořil tak základ dnešnímu arboretu. Jeho dílo můžeme najít také v Borotíně a v Novém Dvoře u Opavy,“ říká náš průvodce, zahradník a správce arboreta Jaroslav Erlec.
Les jako z pohádky
Působivou novogotickou hrobku budovatele zdejších dendrologických sbírek vidíme za zdí v místech, kde park připomíná v horních partiích tmavý les s rafinovaně vytvářenými zákoutími. K dokreslení romantické atmosféry jsou použité drobné stavbičky a prvky. Když odhlédneme od stromů, dominantu tohoto prostoru tvoří renesanční portál zachráněný z loštického domu. Dostáváme se jím do prostoru takzvané jízdárny, kde se pořádají třeba koncerty pod širým nebem.
Protože v dolních partiích bylo vlhko, vybudovali si velkostatkáři v těchto místech také sklípek. Nad něj směřuje několik kamenných schůdků k dekoraci představující poupě magnolie. Málokdo by asi hádal, že je vytvořena z betonu, stejně jako prefabrikovaný můstek s gotickými znaky v jiné části zahrady, vyrobený zřejmě ve firmě zakladatelova bratra. Omšelá lavička poskytne odpočinek u jednoho z jezírek vytvořených pomocí betonové skruže. Zátiší dotvářejí umělé skalky z přivezených kamenů porostlých mechem a lišejníky.
Prales
V této části se také dostáváme k nejstaršímu stromu. „Čtyři sta let starý dub letní se snažíme arboristickými řezy udržet stabilní a bezpečný. Koruna je hodně redukována, kmen je z padesáti procent mrtvý, ale je to mohykán, který dotváří genia-loci tohoto místa,“ vysvětluje Jaroslav Erlec.
Pralesní dojem dotváří spadlý kmen ležící pod zmíněným stromem. „Arboretum je chráněné od šedesátých let, dnes je národní přírodní památkou, a tak pečujeme také o to, aby zde byli i brouci: V dolní části máme broukoviště a také tento spadlý kmen pro zvýšení biodiverzity necháváme napospas broukům a mechu,“ říká náš průvodce. V podrostu vidíme břečťan, jahodí, konvalinky a další lesní rostliny.
Pohledy od jezírka
Vzrostlé majestátní stromy, které jsou rozmístěny po ploše parku, se nám plně odkrývají při pohledu od místního rybníčku. Jsou to kosterní dřeviny areálu, některé z nich jsou staré kolem sto padesáti let.
Jak se sluší, u břehu rybníka roste rákos a po hladině, nad kterou se sklánějí vrby, plují kachny. Je možné projít se po dřevěném můstku lemujícím zadní okraj rybníka.
My se ovšem vydáváme do prostor poblíž uměle vybudované prolákliny zarostlé kapradím a dalšími bylinami a všímáme si voliéry a řady vzácných stromů z naší domoviny i původem z Jižní Evropy, z Japonska, ze Severní Ameriky, z Číny a z Blízkého Východu …
K návštěvě arboreta jsme si vybrali květen a nechali jsme se okouzlovat barevným různě tvarovaným listím stromů a některými kvetoucími rostlinami. „Květen je krásný tou šťavnatostí, v červnu okolo rybníka kvete spousta trvalek, v létě je to tady zelené, na podzim se park krásně barví do zlatožlutých a zlatooranžových barev. Těžko říct, které období je nejpěknější, rozhodně je vhodné přijít vícekrát během roku,“ zve zahradník a správce areálu Jaroslav Erlec.
My vás zveme k poslechu pořadu doplněného fotografiemi na webových stránkách Českého rozhlasu Olomouc olomouc.rozhlas.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
