Dráčci v louži vody

„Pás, který vidíme, jsou stromy kolem toku řeky Moravy. Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví založená v roce 1990 v bezprostřední blízkosti Olomouce se snaží chránit zbytky aluviálních lužních lesů v České republice, které jsou závislé na vysoké hladině podzemní vody a nacházejí se v blízkosti našich velkých řek,“ okomentoval náš zážitek docent Martin Rulík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V těchto zaplavovaných lesích najdeme také živočicha, kterému jsme se rozhodli věnovat v další reportáži z cyklu Přímo z místa.

Zatím, co jsme pozorovali výhled, z prohlubně s malou vodní plochou k nám zezadu doléhaly hlasy studentů. Srázem mezi křovím jsme se za nimi prodrali a uviděli jsme desítky malých černých tvorů podobných mloku ve dvou plastových krabicích. Kolem nich seděly na zemi studentky prvních ročníků Přírodovědecké fakulty univerzity Palackého.

Pomáhaly s výzkumem, který zde v rámci své diplomové práce prováděl Lukáš Weber. Student čtvrtého ročníku oboru Ochrana a tvorba životního prostředí zde dlouhodobě zkoumá populaci čolka velkého, její velikost a také složení potravy těchto živočichů.

Čolek velký|foto: Aleš Spurný

„Zjistili jsme, že populace na této lokalitě je velká, čítá sto až dvě stě jedinců. Zjara se zde ozývá také rosnička zelená, kuňka obecná, najdeme tu skokana hnědého a skokana štíhlého. Kromě čolka velkého se zde z ocasatých obojživelníků vyskytuje ještě čolek obecný. Takže je to poměrně vzácná, zachovalá lokalita vhodná k výzkumu,“ vysvětluje Lukáš Weber výběr místa.

K praktickému využití tohoto výzkumu dodává: „Pro zachování druhu a jeho ochranu je důležitá znalost ekologie včetně potravního spektra. To potom bude hrát roli při managementových úpravách lokality. Je potřebné, aby populace nebyly úplně izolované. Pokud není v okolí kilometru nějaká další tůňka s tímto druhem, osamocená populace v rámci několika desítek let vyhyne,“ uzavírá Lukáš Weber.