Prostějovské louky skrývají vzácné poklady
Rozkvetlé louky jsou typickým obrazem jarních měsíců. Málokdo z běžných návštěvníků přírody však tuší, co se v trávě skrývá za unikáty. To platí zejména o Prostějovsku, které je co do výskytu chráněných rostlin doslova rájem botaniků.
Prostějovsko a Vyškovská brána mají totiž oproti jiným oblastem kraje velkou výhodu. Rozkládají se na hranicích tří biogeografických subprovincií – hercynské, západokarpatské a severopanonské.
Každá z těchto oblastí se co do výskytu botanických druhů liší, a tak díky tomu se zde potkávají druhy, které bychom jinde na jedné louce hledali marně. Mnoho rostlin zde má také hranici svého výskytu a dále už se neobjevují.
Čubernice - místo, které je třeba chránit
Na Prostějovsku najdeme rovněž mnoho chráněných území, které mají za úkol střežit botanické unikáty, které na nich rostou. I mimo ně se zde však můžeme setkat se zajímavými lokalitami, kde rostou dokonce kriticky ohrožené druhy, jejichž výskyt je zaznamenám jinak až ve vzdálených částech Evropy. O tyto lokality se stará jak středisko ekologické výchovy Iris, tak i ZO Českého svazu ochránců přírody Hořepník, která se na botaniku přímo zaměřuje.
Mnoho takových lokalit najdeme například u Plumlova. Jednou z nejstarších je kopec Čubernice, kde je vyhlášena přírodní památka. Vrch kdysi hostil keltské hradiště a díky odlesnění jej postihla svahová eroze, která odhalila skalní povrch. Díky tomu se zde usadily suchomilné rostliny, které si v těchto podmínkách doslova užívají.
Přesto, ani zde nejsou zcela v bezpečí. Náletové dřeviny, zavlečené druhy a další vlivy způsobily, že velká část kopce už ztratila původní podobu. I proto zde ochránci přírody v minulých letech přistoupili k rozsáhlým zásahům, které na první pohled vypadaly drasticky.
Vykácení nepůvodních akátů a jejich nahrazení duby následovala chemická likvidace nepůvodních druhů. „Občas se bez herbicidů neobejdeme ani zde. Je to nutné pro obnovu prostředí. I tak jsou druhy, které jsou odolné i vůči chemii. Například mahonie, která se sem dostala z okolních zahrad, je téměř nezničitelná,“ vysvětluje botanik Jaroslav Podhorný.
Dívejte se dobře, kam šlapete. Možná objevíte poklad
Druhou lokalitou na Plumlovsku, o kterou se starají ochránci přírody je svahovitá louka U Jasenků, ležící už v katastru obce Ohrozim. Jedná se o jihozápadně až jižně orientovanou travnatou stráň s poměrně dobře zachovalými suchými trávníky. Půda je zde mělká a občas zde vystupuje i skalní podloží.
Z květů, které jsou zde ke spatření, patrně nejvíce zaujmou pomalu odkvétající fialové kalichy koniklece velkokvětého, žluté kvítky mochny jarní a písečné. Poněkud méně nápadné jsou kvítky rozrazilu zrnatého. Na dobu květu naopak čekají listové růžice divizny brunátné, které jsou ve zdejších trávnících rovněž k nalezení.
I zdejší louka, kterou ochránci přírody pravidelně kosí, aby bylo zachováno příhodné prostředí pro růst těchto druhů, má svůj unikát. V roce 2012 zde byla, jako na třetí lokalitě v ČR, nalezena populace ostřice přítupé. Její malé, nenápadné kvítky se dají nalézt právě v této době. Kromě louky U Jasénků roste u nás ještě na dvou místech a dále pak až na pobřeží Baltu.
Nejen přírodní lokality jsou domovem chráněných a neobvyklých druhů rostlin
Přímo v centru Slatinic, na svahu pod kostelem vykukují žluté kvítky orseje. Zatímco orsej jarní je poměrně běžná, zde se setkáváme s orsejí blatoucholistou, která se vyskytuje opravdu sporadicky.
Nedaleko Slatinek se pak setkáme s jednou z nejvzácnějších květin zdejšího kraje. Připomíná jahodník, jedná se však o mochnu jahodovitou, která je kriticky ohroženým druhem. Místo jejího přesného výskytu botanici raději tají. Lokalita u Slatinek je však jednou ze třech u nás potvrzených, kde se tyto vzácné rostliny vyskytují, z nichž jen u jedné je potvrzeno, že zde mochna skutečně roste i v současnosti.
Chcete-li se vydat na průzkum luk, stačí trpělivost a kvalitní botanická literatura. Mnohdy je však lépe pokleknout a zkoumat louku zblízka. Patrně objevíte i druhy, které z výšky dospělého člověka snadno přehlédnete. Pokud naopak vlastníte louku, kterou byste chtěli udržet jako biotop pro vzácné rostliny, není to rovněž složité. Stačí se poradit s odborníky. Základem je ovšem nehnojit, pravidelně kosit a chovat se ohleduplně k přírodě. Rozkvetlé louky jarních měsíců jsou tou nejlepší odměnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
