Možná vás překvapí, že stromy v lesích nerostou jen tak, jak si mnozí myslí

13. květen 2016

Pro lesníky je samozřejmé, že pomáhají lesům růst. Většinou ale chápeme les jako něco, co ‚roste samo‘. Jak se sbírají semena lesních dřevin? Jak souvisí těžba stromů s následnou obnovou lesa? A co vyplývá z lesního zákona pro cyklisty, pejskaře, jezdce na koni i motoristy?

Odpovědi na všechny tyto otázky dostanete v našem magazínu Křížem krajem. A začneme otázkou kdo je to revírník.

„Revírník je člověk, který se stará o les, který rozhoduje, co se v lese bude sázet nebo kácet, jakým způsobem se to udělá. A jakým způsobem to bude všechno fungovat,“ popisuje Libor Slanina, revírník revíru Čermná ve Slezsku.

Jak říká, těžba je vysoká. V současné době se pohybuje kolem 20 tisíc kubíků ročně. Nejvíce těží smrk, který zde houfně odumírá, takže se s tím snaží bojovat.

„Co se týče obnovy lesa, snažíme se smrk nahradit přirozenou dřevinnou skladbou, hlavně listnatými dřevinami, jedlí, borovicí a dalšími. Nechceme, aby nám zase vznikly monokultury, což jsou vlastně jednodruhové lesy, takže se snažíme lesy míchat, aby další generace získaly odolnější lesy,“ dodává revírník.

Každý les někomu patří

Při návštěvě lesa si málokdy uvědomujeme, že každý les někomu patří. Lesní správa Vítkov, kde jsme náš toulavý magazín natáčeli, má 13 lesnických revírů. Dvanáct je revírů, které se starají o státní les, a jeden je na odbornou správu lesa, který má na starosti soukromníky. Pomáhá jim v zákonech, v obnově, ve vyznačování a v dalších věcech.


Den v lese s Českým rozhlasem Ostrava
V pátek 13. května vám v průběhu dne nabídneme zajímavosti a reportáže z lesa a o lese. Poslouchejte Den v lese s Českým rozhlasem Ostrava. Po celý den se v rozhlasovém vysílání budete setkávat s odborníky na přírodu, les i myslivectví.

A jak poznáme revírníka při procházce v lese? „Většinou by měl být oblečený v nějakém zeleném lesnickém stejnokroji. V našich končinách by měl mít v ruce sprej. Tím vyznačujeme stromy napadené kůrovcem nebo stromy určené k těžbě. Děláme na strom jenom tečku nebo nějaký znak,“ vysvětluje Libor Slanina.

Více se dovíte v našem pořadu – poslouchejte Český rozhlas Ostrava mezi devátou a desátou hodinou. A pokud to nestihnete, nevadí. Zvukový záznam magazínu pak najdete zde nebo v iRadiu.

autor: dam
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.