Planeta Venuše je sice naší Zemi podobná, ale zároveň je svými podmínkami zcela odlišná. Má sice atmosféru a oblaka, ale panuje na ní téměř pětisetstupňový žár a doslova drtivý tlak. Kdysi ji lidé považovali za nádhernou, proto také dostala jméno po bohyni krásy. O Venuši víme, že nemá žádného svého přirozeného průvodce. Proč je tomu tak se nedočtete v žádné populárně vědecké publikaci.

Zemětřesení a zemská osa, nový prvek - kopernicium, truhla plná mincí z Aleppa, rytina z Hradu, povolání na vymření - ruský kosmonaut.

První ze všech vědců Evropy, Anaximandros z Mílétu, se narodil roku 610 př.n.l. Podle tradice je i zakladatelem řecké, a tím i evropské, filosofie (která tehdy tvořila s vědou jeden celek). Z jeho díla nazvaného O přírodě se nám mnoho nezachovalo, dovídáme se o něm jen prostřednictvím tzv. zlomků, částí jeho díla nebo výpovědí o něm od jiných antických filosofů. Ovšem i to málo dává tušit ohromující vědeckou práci – posuďte sami.

Dlouholetý výzkum hradiska Chotěbuz-Podobora na severní Moravě nedaleko Českého Těšína přinesl řadu zajímavých objevů. Patří mezi ně i pozůstatky zvířat, která se kdysi na hradisku chovala. Svůj domov tu míval i jeden pes, který za svého života rozhodně nebyl k přehlédnutí. Dostal se sem zdaleka a obyvateli hradiska byl jistě velmi obdivován a ceněn. Byl to totiž chrt. Možná první u nás.

20. března v 18 hodin a 32 minuty SEČ vstoupí Slunce do znamení Berana a délka dne se vyrovná noci. Při rovnodennosti nastane kýžené jaro, ovšem zatím jen astronomické. Jen zvolna se mění také vzhled večerní a noční oblohy. Na ní ještě vidíme typická zimní souhvězdí v čele s Orionem. S postupujícími dny se už ale objevují souhvězdí jarní.

Naši přírodu obývá velké množství vetřelců - živočichů, kteří tu dříve nežili a teď se u nás úspěšně zabydlují. Ať už přišli sami a nebo je jejich rozšířením vinen člověk, dost často představují pro přírodu velký problém. Vytlačují z ní totiž její původní obyvatele. A ti nemají kam jít. Jedním z takových vetřelců je norek americký.

V hlavní budově Národního muzea v Praze můžete od konce září navštívit další ze série velkých tématických výstav, která tentokrát ve zkratce vypráví příběh naší vlastní planety. Jak je tu zvykem, na výstavě nechybí mnohé přitažlivé a také efektní exponáty.

Kristiánova legenda, popisující počátky křesťanství v Čechách a zejména "život a utrpení svatého Václava a jeho báby Ludmily" je sice pramen velmi významný, ale zároveň i problematický. Jednak proto, že se jedná o legendu popisující život svatých, kdy šlo spíše o zázraky než o reálné vypsání dějů, a pak také proto, že vůbec není jisté, kdy Kristiánova legenda vznikla.

Detaily mimozemských struktur, pohledy na krajiny vzdálených planet a jejich podivuhodné obyvatele, malířské fantazie i výlety do divokých snů. To všechno nabízí publikace, jejímž hlavním tématem je ve skutečnosti svět pozemské flóry, nahlížený prostřednictvím mikroskopu.

V šumavských lesích se nachází osm ledovcových jezer, pamětníků doby ledové. Pět jich je na české a tři na bavorské straně. Všechna vznikla po ústupu šumavského ledovce v údolích, přehrazených morénou - valem z půdy a kamení, který před sebou tlačí čelo ledovce. Největší a nejznámější z těchto jezer najdete na svazích šumavské Jezerní hory - jmenují se Černé a Čertovo.

Obří ledovec u Antarktidy, konec sčítání mořských živočichů, ložnice španělských neandrtálců, návrat sarkofágu do Egypta, internetový Průvodce měsíčními útvary.