Jak zní Cimrman v esperantu? A dočká se někdy překladu do nového „esperanta Slovanů“?

Busta tvůrce jazyka esperanto Ludvíka Lazara Zamenhofa - Foto: Tereza Brázdová

Busta tvůrce jazyka esperanto Ludvíka Lazara ZamenhofaFoto: Tereza Brázdová

Před 100 lety zemřel tvůrce esperanta Ludwik Lejzer Zamenhof. Jeho umělý jazyk se dá snadno naučit a jeho konstruktér byl přesvědčen, že díky němu bude možné zamezit národnostním konfliktům.

I když dnes není tento umělý jazyk rozšířený tak, jak jeho vynálezce doufal, k současnosti rozhodně patří. Dokladem je třeba počin českých esperantistů, kteří přeložili titulky k divadelní hře Járy Cimrmana Dobytí severního pólu. Ty pak osobně předali autorovi hry Zdeňku Svěrákovi. 

Překlad je dílem nadšenců 

„Děkuju a jsem na to opravdu zvědav,“ uvedla hlavní autorita českých cimrmanologů. „A byl bych rád, kdyby se to mezi esperantisty rozkřiklo.“ 

Svěrák se prý v životě se skupinou esperantistů nesetkal. „Bylo to milé překvapení. Sám chápu úmysly zakladatele esperanta, že by spojil svět jazykem, který čerpá ze všech možných jazyků. Esperantem se dnes bohužel stala angličtina, ale je pěkné, že je po celém světě houf lidí, kteří tento jazyk umí, nebo se ho učí.“ 

Překlad je dílem týmu nadšenců, jmenovitě Víta Guiglielma Mišurce, Vlasty Pištíkové a Jana Šebetovského. 

Podle Zdeňka Svěráka je esperantem dneška angličtina - Foto: Fotobanka Pixabay

Podle Zdeňka Svěráka je esperantem dneška angličtinaFoto: Fotobanka Pixabay

Esperanto je jazykem nikoho, ale zároveň všech 

„Každý se musí esperanto učit používat i ho správně psát, vyslovovat. Dokonce i rodilý mluvčí esperanta mluví s chybami a musí se trochu přeučit svůj jazyk,“ vysvětlil Mišurec. 

Ten nepředpokládá, že by se esperanto stalo tak důležitým jazykem, jako je dnes angličtina. Jeho kolega Jan Šebetovský to ale vidí jinak. „Tak jako si lidé neuměli představit, že budou jednou ženy volit, tak si dnes nedokážou představit, že se esperanto stane rovnocenným mezinárodním komunikačním prostředkem. A já věřím, že se to uskutečnit může.“ 

Dalších podobným lingvistickým projektem je novoslovianština. Jeden z členů mezinárodního týmu jeho tvůrců Vojtěch Merunka objasnil, co je pro jazyk typické: „Jde o jazyk, kterému rozumíte, aniž byste se ho musel učit, pokud jste Slovanem.“ 

Novoslovianština 

Jaké vyhlídky tento jednotný jazyk Slovanů má? „Je třeba říci, že snahy vytvořit společný slovanský jazyk jsou tu odnepaměti. Dohromady je podobných projektů více než 50. Rozdíl mezi novoslovianštinou a esperantem je v rozsahu jejich ambic: esperanto má být pro celý svět, kdežto my zůstáváme v jedné jazykové zóně.“ 

„Představte si manuály na zboží. Jejich text je dnes tištěn titěrným písmem, jsou psány slovinsky, chorvatsky, bulharsky a tak dále. Je to v podstatě jeden jazyk, jen nějaká slova jsou jinak. Kdyby to bylo napsáno velkými písmeny v jednom kodifikovaném univerzálním jazyce, tak by to splnilo účel.“
Vojtěch Merunka

Podle jazykovědce se většina tvůrců umělých jazyků orientuje na beletrii a překlady. „Ale to nefunguje. Myslím, že naopak v oblasti technických norem a v byznysu by nový jazyk mohl dobře fungovat.“ 

Merunka citoval z průzkumů, které tým uskutečnil: „Celkem 1600 lidí se zúčastnilo našeho testu na pasivní porozumění jazyku. Tam jsme zjistili, že tomuto jazyku je z 84 % rozumět.“ 

„V rámci festivalu Dny slovanské kultury budeme dělat konferenci a to 1. a 2. června ve Starém Městě u Uherského Hradiště na téma mezislovanské komunikace,“ pozval zájemce o nové „esperanto Slovanů“ Vojtěch Merunka. 

Autor:  Daniel  Mrázek, Jan Burda, Ondřej Čihák
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace