Bicykly vyjely kvůli hladu, zachránila je průmyslová revoluce. Už 200 let se zdokonalují

Takhle vypadalo Draisovo odrážedlo. - Foto: Joachim Köhler

Takhle vypadalo Draisovo odrážedlo.Foto: Joachim Köhler

Jízdní kola, zdá se, nabírají druhý dech. Mnohá města Evropy s cyklisty opět počítají jako s nedílnou součástí silničního provozu. Jak je to ale s historií tohoto dopravního prostředku?

Dnem, kdy kolo spatřilo světlo světa, byl 12. červen roku 1817. Tehdy německý úředník a vynálezce Karl Drais předvedl ve městě Mannheim takzvaný běhací stroj. Šlo o dvoukolové vozidlo a fungovalo spíš jako odrážedlo. Šlapací mechanismus už sice existoval, ale Drais ho původně nepoužil ze strachu, že kolo nebude dostatečně stabilní. 

Karla Draise na počátku 19. století přivedla na myšlenku zkonstruování nového dopravního prostředku neúroda, která Evropu postihla v důsledku výbuchu indonéské sopky Tambora. Ten totiž silně ovlivnil počasí po celé planetě. Hlad tehdy přivedl mnoho hospodářů k poražení koně, čímž vznikl nedostatek rychlých dopravních prostředků. 

Draisův stroj si vysloužil pojmenování draisina nebo drezína. Měl dvě stejně velká kola, umístěná za sebou a první kolo uzpůsobené k zatáčení. Brzdilo se taháním za lanko a vynálezce dokonce pamatoval i na nastavitelnou výšku sedla. To, co bychom u dnešního kola hledali marně, byla opěrka, kam si jezdec mohl položit předloktí nebo se o ni opřít celou horní polovinou těla. 

Nadšenci cyklistické historie pořádají na draisinách dokonce i závody. - Foto: Pavel Sedláček

Přestože byl Karl Drais skutečně plodným vynálezcem, pokoušel se prosadit například psací stroj, sporáková kamna nebo šlapací vozidlo na železnici (kterému se říká drezína dodnes), jeho snahy vyšly poměrně naprázdno. Dokonce to vypadalo, že se nadobro zapomene i na běhací stroj. Cyklisté totiž jezdili po chodníku, kde sráželi chodce, a tak se společnost na dopravní prostředek tohoto typu začala dívat skrz prsty. Když pominula neúroda a hlad, začala se navíc znovu prosazovat doprava tažená koňmi. 

Vynález zachránila až průmyslová revoluce. V jejím průběhu se stroje ujali další konstruktéři a proměnili jej ve šlapací kolo. Dřevěný rám vyměnili za ocel a těmto výtvorům se začalo říkat velocipedy. Pohon n přední kolo se ukázal jako slepá ulička, a tak se nakonec ujal takzvaný bezpečnostní velociped. Ten byl poháněný přes řetězový převod na zadní kolo a do roku 1888 získal podobu, kterou vídáme na silnicích dodnes. 

Původní běhací stroj se stal doménou nadšenců (stejně jako třeba vysoká kola). Je třeba však podotknout, že v Německu jsou na svého vynálezce Draise náležitě pyšní a na jeho počest pořádají závody nebo natáčí dokumenty. 

Autor:  Martin Srb
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace