Chytrý úl snímá teplotu, zvuk, obraz i hmotnost. Umělá inteligence mění včelařství

Odborníci z IBM se v pilotní fázi projektu snaží vytvořit systém, který bude fungovat jako škola pro začínající včelaře - Foto: Jitka Cibulová Vokatá

Odborníci z IBM se v pilotní fázi projektu snaží vytvořit systém, který bude fungovat jako škola pro začínající včelařeFoto: Jitka Cibulová Vokatá

Česká zemědělská univerzita zastřešila projekt firem IBM a T-Mobile, díky kterému se do včelích úlů zavádí různá čidla a váhy, aby měli včelaři lepší představu o tom, jak se včelám daří. Umělá inteligence Watson se ze sebraných dat učí, jak chování včel předvídat. „Abychom nové technologie mohli používat, musíme znát zákonitosti včelařství,” říká včelař a zakladatel technologické firmy TDP Václav Šamša.

K pražské Stromovce neodmyslitelně patří i bzukot včel. Nejedná se ale o obyčejné včely. Pochází z jednoho z inteligentních úlů, které vlastní dva z holešovických včelařů. Miloš Vondruška, který má svá včelstva na střeše jednoho z holešovických činžáků, se zapojil do pilotního projektu umělé inteligence ve včelařství.  

Umíme predikovat bouřku 

„Z úlu se dá snímat vlhkost a teplota, také snímáme frekvenci bzukotu v úlu. To jsou data, která když proženete Watsonem, tak ten rozpozná odchylky, například ve frekvenci.“
Miloš Vondruška

„Učíme se, co všechno se dá z úlu sebrat, změřit a poslat dál. V tuto chvíli se snažíme primárně vyvinout levnou úlovou váhu, protože v dnešní době tenzometry klesly na cenu kolem dolaru až dvou. Z úlu se dá snímat také vlhkost a teplota, také snímáme frekvenci bzukotu v úlu. To jsou data, která když proženete Watsonem, tak ten rozpozná odchylky, například ve frekvenci,” vysvětluje včelař. 

Úl prostřednictvím sítě Sigfox odesílá data do cloudového úložiště, kde je zpracovává umělá inteligence Watson. I když je projekt zatím jen pilotní, podle Vondrušky už teď vychází na světlo nečekané výsledky.  

„Umíme predikovat bouřku díky hmotnosti úlu. Před bouřkou totiž vzroste hmotnost úlu, jak se včely vrací z pastvy. Úl stojí na rámu, v rozích rámu jsou tenzometry. Ty jsou přes digitálně-analogový převodník převedeny do procesoru, ten informaci zpracuje a přes Sigfox posílá dál,” popisuje. 

Teplota, zvuk i obraz 

Chytrý úl snímá také obraz. Zjistí tak, jestli není včelí úl napadený kleštíkem včelím. Tento škůdce přenáší pro včely nebezpečnou varroázu - Foto: Filip Jandourek

Chytrý úl snímá také obraz. Zjistí tak, jestli není včelí úl napadený kleštíkem včelím. Tento škůdce přenáší pro včely nebezpečnou varroázuFoto: Filip Jandourek

Přístroje měří mimo jiné také teplotu uvnitř a vně úlu. „Teplotu měříme proto, abychom věděli, co se uvnitř úlu děje. Včelstvo, které přežívá zimu, je v chumáči a bezplodovém období, udržuje teplotu kolem 16 stupňů. Ve chvíli, kdy začne matka klást, stoupne teplota na 35 stupňů,” říká Vondruška.  

Kromě váhy a teploty sbírají přístroje od některých včelařů i zvukové nahrávky. „Dnešní technologie dokáží zvuk přetransformovat do datových segmentů na různých frekvencích. Podle výzkumu odborníků jsou schopni říct, co které zvuky znamenají. Jsme schopni ze zvuku predikovat to, že se včely budou rojit, což je pro včelaře klíčová informace,” vysvětluje David Enc z IBM, který má projekt na starosti. 

Další informací, kterou nové technologie snímají, je obraz. Zjistí tak, jestli není včelí úl napadený kleštíkem včelím. Tento škůdce přenáší pro včely nebezpečnou varroázu. 

Musíme znát zákonitosti 

„Abychom mohli umělou inteligenci opravdu využívat, musíme lépe znát zákonitosti toho, jak to funguje.“
Václav Šamša

Včelař zapojený do projektu má všechny údaje z úlu k dispozici online na portálu, který vytvořili odborníci z České zemědělské univerzity. Nemusí tak k úlům chodit často a vyrušovat včely svoji přítomností. Odborníci z IBM se pak v pilotní fázi projektu snaží vytvořit systém, který bude fungovat jako škola pro začínající včelaře. 

Podle zakladatele technologické firmy TDP a včelaře Václava Šamši je Česká republika v nových měřících technologiích ve včelařství pozadu: „Je to způsobeno tím, že v mnoha zemích mohou do takových technologií investovat včelaři více peněz, teď teprve jsou levnější.” 

„Abychom mohli umělou inteligenci opravdu využívat, musíme lépe znát zákonitosti, jak to funguje. Protože tu technologie nebyly, tak i když má lidstvo velmi dlouhou zkušenost s chovem včel, tak ta rozhodně nestojí na tom, že bychom znali přesnou váhu nebo teplotu v úlu,” tvrdí Šamša. 

Autor:  Ondřej Novák
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace