Senzační objev: člověk se objevil v Africe o sto tisíc let dříve, než zatím psaly učebnice

8. červen 2017

Moderní člověk je daleko starší, než si vědci dosud mysleli. Nový objev lidských fosilií v Maroku potvrdil, že druh homo sapiens existoval už před třemi sty tisíci lety. Ve vědeckých kruzích to je senzace, dosud se totiž v učebnicích uváděl údaj o sto tisíc let mladší. Objev má na svědomí tým Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku. Publikovali ho v prestižním časopise Nature.

Kosti našli při vykopávkách v lokalitě Džabál Irhúd, která se nachází asi 100 kilometrů od města Marakéš. Bylo to celkem 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí.


Dosud se jako nejstarší nález uváděly kosti z naleziště Omo Kibish v Etiopii, které jsou 195 tisíc let staré. Díky nejnovějšímu objevu z Maroka se ale zdá pravděpodobné, že se druh homo sapiens před 300 tisíci lety rozšířil po celé Africe. Dokládají to jen o něco málo mladší úlomky kostí z Jihoafrické republiky a Izraele, o kterých se vědci domnívali, že patří jinému druhu.

Stáří prozradil oheň

Na místě byly i kosti zvířat například gazel a taky různé nástroje, které pomohly zjistit stáří nálezu. K tomu vědci použili takzvanou termoluminiscenční metodu. To je způsob, který pomocí radiace poměrně přesně určí období, ze kterého daný předmět pochází. Při určování stáří jim pomohlo i to, že tehdejší lidé už znali oheň a některé předměty tak byly vystavené ohni, což usnadnilo dataci.

Téměř jako my

Vědce překvapilo, že obličej tehdejších lidí byl už plně vyvinutý, takže vypadali skoro tak jako my. Měli ale odlišný tvar lebky, která byla protáhlejší a podobala se tak spíš starším zástupcům rodu homo, jako byl například homo erectus.

Příbuzní - šimpanz, Homo erectus a Homo sapiens

Zřejmě také nedisponovali takovou mentální kapacitou jako moderní lidé. Tvar mozku a pravděpodobně i některé jeho funkce se během následujícího vývoje dále proměňovaly.

autor:
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.