Daniel Kroupa: Nejlepší na světě
Jsou nejlepší na světě. A přece by si jich média nepovšimla, nebýt nehody v Indii. Mluvím o českých leteckých akrobatech, kteří při náročných obratech, asi při poryvu větru, o sebe zavadili a poškodili si letadla.
Diváci se zatajeným dechem sledovali, jak jeden z nich s polovinou křídla dokázal nouzově leč bezpečně přistát. Oddechli si, když přistál i ten druhý s očesanou vrtulí. A divili se, když z kokpitu nevylezl muž, ale žena v nejlepších letech. Podle mě to jsou léta po pětašedesátce.
Já vím, někteří lidé se domnívají, že v tomto věku není vhodné provozovat sport a už vůbec ne vrcholový. Ale někomu to prostě nedá, a když zkrátka dokáže něco, co neumí nikdo jiný na zeměkouli, tak mu vysvětlujte, aby to nedělal.
Chcete-li pilotskou licenci, musíte prokázat znalosti nejméně na úrovni maturitní zkoušky. Z meteorologie, aerodynamiky a konstrukce letadel, z radiofonie, leteckých předpisů a kdoví z čeho ještě. Musíte zvládnout náročný výcvik, který trvá desítky hodin ve vzduchu. To vše pro obyčejné létání.
Co všechno se musíte naučit pro leteckou akrobacii – to si ani neumím představit. Já to dotáhl nanejvýš k vývrtkám. O tom, jak se dělají přemety, výkruty a všechny ty obraty, které patří k vysoké akrobacii, nemám ponětí. Vím jenom, že je k tomu třeba neobyčejné přesnosti, citu a fyzické zdatnosti, protože pilot musí zvládnout přetížení, při kterém ztrácí vidění a chvílemi i vědomí.
Teprve když toto všechno zvládne, může se začít učit skupinovou akrobacii, při které se například čtyři letadla seřadí do sestavy, a ta se chová jako jeden stroj. Létají společně křídlo na křídle, kabina proti kabině, míjejí se v bezprostřední blízkosti a své umění předvádějí nízko nad zemí, aby je diváci dobře viděli.
V takové výšce je každé střetnutí životu nebezpečné, protože nouzové přistání vyžaduje bleskovou reakci a mistrovství. Právě takové, jaké prokázali pan Jiří Saller a paní Radka Máchová v Indii. Záběry jejich kolize ve vzduchu a šťastného přistání obletěly svět a na televizních obrazovkách je sledovaly stamiliony lidí.
Jejich akrobatická skupina se jmenuje Flying Bulls a vede ji právě paní Máchová, žena, kterou obdivuji. Mrzí mě jenom, že jim media nevěnovala pozornost pro jejich umění, ale pro malou chybu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka