Jaroslav Šonka: Sjednocení jako podzimní téma

3. říjen 2014
Glosa

Devátého listopadu 1989 padla Berlínská zeď. Pětadvacáté výročí se bude náležitě slavit. Dnes se ale připomíná důsledek pádu zdi. O rok méně uplynulo totiž od sjednocení Německa. Mají to tam jako státní svátek. A je zajímavé, jak Němci k třetímu říjnu dospěli.

Německý podzim je na historické události bohatý. 9. listopadu 1918 vyhlásili Philipp Scheidemann a Karl Liebknecht republiku – měli odlišné představy a projevili je na různých místech. 8. a 9. listopadu 1921 spoluorganizoval v Mnichově Adolf Hitler nepovedené povstání a pochodoval k Feldherrnhalle. Zavřeli ho do vězení v Landsbergu, kde pak vzniklo dílko „Mein Kampf“.

Křišťálová noc“ přišla 9. listopadu 1938. Brutální pogrom, Hitler byl víc než pět let u moci. Rozbitá okna a výkladní skříně, zatýkání a vraždění odpůrců. V tentýž den roku 1989 padla Berlínská zeď – a připojila se pozitivní vzpomínka. Přesto ono datum není pro státní svátek vhodné.

Když se koncem roku 1989 a začátkem roku 1990 v Německu a v Evropě daly ledy do pohybu, došlo k dohodě mezi oběma německými státy. Protože by otevřené východní Německo opustila podstatná část obyvatel a země by měla značné problémy, dohodli kancléř Helmut Kohl a první svobodně zvolený ministerský předseda Lothar de Maizière urychlené hospodářské reformy a sjednocení.

Východoněmecký parlament připojení schválil 23. srpna 1990. Začal se hledat termín sjednocení, s perspektivou státního svátku, a to takový, aby nebyl propojen s jinými, již zmíněnými historickými událostmi. Bylo naspěch. Připomeňme si: 30. září 1989 promluvil z balkónu Lobkowiczkého paláce do zahrady s urchlíky ministr zahraničí Hans Dietrich Genscher. A 3. října sdělil minister Rudolf Seiters na pozdní tiskové konferenci v Bonnu, jaká je dohoda s tehdejší Československou vládou – odjezd obyvatel zahrady německé ambasády vlaky do západního Německa, s průjezdem Německem východním, aby se neřeklo.

Vedení NDR chtělo tou dobou slavit 40. výročí svého vzniku. Také na podzim. Lid však slavit nechtěl a před režimem prchal. NDR dokonce ještě uzavřela hranice pro bezvízový styk – ten existoval jen s Československem. Bylo to poslední bezzubé opatření a imploze totalitního státu z vůle lidu se stala historickým příkladem demokratizace zdola. Tisková konference Rudolfa Seiterse před 25 lety byla opravdu znamením zlomu. Den pro sjednocení a státní svátek se tím pádem našel.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.