Jaroslav Veis: Co Západ snese

15. leden 2015
Glosa

Před deseti lety dojímal svět film Terminal. Jeho hrdina Viktor v podání Toma Hankse vyrazil do Ameriky, během letu v jeho fiktivní rodné zemi kdesi na východě došlo k převratu a on se na letišti v New Yorku stal nikým. Člověkem, který nesmí tam ani zpátky.

Je to film, a tak to dobře dopadne, včetně toho, že Viktor se do New Yorku dostane, v Americe chce získat jen podpis slavného jazzmana do otcovy sbírky a zase jet domů. V reálném světě, obávám se, by Viktor podpis poslal domů zásilkovou službou DHL, a pak se ztratil v davu, aby jako anonymní nezákonný imigrant žil s nadějí, že jednou si pobyt nějak legalizuje.

Zrovna v té době jsem v Moskvě nastoupil do letadla Československých aerolinií směřujícího do Prahy. V zadní části seděla skupinka lidí s asijskými obličeji v nepadnoucích evropských šatech. Letuška mi vysvětlila, že trasu Moskva-Praha absolvují potřetí. Než poprvé přistáli v Praze, stačili se nějak zbavit dokladů a chtěli jediné, zůstat v Evropě. Úřady se rozhodly poslat je zpátky, odkud přiletěli, avšak ani v Moskvě je bez dokladů nikdo nechtěl. Nevím jak tenhle ťukes s lidmi, kteří se zbavili své totožnosti, nakonec dopadl, ale protože jich bylo sotva deset, tak bych řekl, že i tenhle příběh skončil v Evropě.

A nejsou to ani dva týdny, co do italského přístavu dovlekla pobřežní hlídka loď s půl tisícovkou běženců, které posádka opustila na širém moři. Pocházeli ze Sýrie, nalodili se v Turecku a stáli o jediné, dostat se za každou cenu do Evropy. Opět nevíme, jak to s nimi dopadne, ale vsadil bych na evropský soucit a úctu k životu.

Tak už to ale ve světě snadno prostupném z jednoho kontinentu na druhý chodí a divit se tomu nelze. Stejně jako tomu, že lidské proudění směřuje převážně jedním směrem - na Západ, přesněji do zemí západního civilizačního okruhu. Jsou přece nejbohatší, nejdemokratičtější, nejtolerantnější, nejsvobodnější, a také nejsoucitnější. Dalo říct, že snesou všechno, nebo skoro všechno.

Jenže právě v tom je problém. Co s pochopením přijímáme v případě jednotlivce – a nemusí to být ani Tom Hanks – nebo desítek, a konec konců i stovek lidí, to se v případě miliónů mění ve střet civilizací. Když ho politolog Samuel Huntington před dvaadvaceti lety definoval, dějinní optimisté ho odmítali. Právě tyto dny mu však, obávám se, dávají za pravdu.

autor: Jaroslav Veis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.