Pavel Klusák: Bingo, Hildegardo!
Současná doba není ani chladná, ani teplá, nýbrž vlažná. Po ní bude následovat doba, která ve velkých nebezpečích, nespravedlnosti a nespoutanosti mužů bude plodit mužské síly. Pak bude vát omyl omylů jako čtyři větry, které ve velkých nebezpečích šíří svůj zlověstný pach.
To není současná, aktuální glosa skeptická k vývoji na starém kontinentě, ale jeden ze zápisů Hildegardy z Bingenu - neformální světice a raně evropské osobnosti z dvanáctého století.
K jejímu knižnímu portrétu Charlotte Kernerové Všechna krása nebes mě přivedla skladatelská dráha Hildegardy: benediktinka tvrdila, že od vyhnání z ráje špinavý hlas lidí nedokáže zpívat v kvalitě andělů a že právě jen hudba nás dokáže zmást a vyvést na chvíli zpátky, do echa původního ztraceného souznění s velkou jednotou.
Ale kniha člověka rychle zavede hluboko za hudbu: od téměř zábavných aforismů o tom, že ďábel nemá rád psy pro jejich věrnost člověku, až po širší náhled Hildegardy na svět, na úlohu mužů a žen.
Žena je sice slabá, má měkčí sílu než muž, říká Hildegarda, ale to v jejích očích neznamená, že je žena bez síly: slabé nakonec plodí silné. Feministky se nepochybně nesetkají s jejím chápáním ženské doby jako doby nešťastné - protože se v ní dovršuje Evina vina a jedna fáze světa spěje k zániku.
Ale nebyla to jen skepse: spíš realistický pohled na to, že svět se mění. I ve svých vizích zachovávala střízlivý přístup, který musí být blízký současným umělcům: piš a zachycuj, co vidíš, a nepřebíjej to interpretací.
Všechna krása nebes je kniha velmi pozemská: myslím na nemocniční personál, který ještě dokáže být přívětivý, když čtu Hildegardina slova; jak byste mohli podat lék, když s ním nepodáváte zároveň i svou ctnost? Když byla pohřbena, z jejího hrobu se linula zázračná vůně: z těchto dávných, neověřitelných dob je její příběh. Není těžké vztáhnout mnoho jeho momentů k nám teď a tady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
