Ministři zdravotnictví jsou exředitelé nemocnic. Naše problémy je nezajímají, tvrdí zástupce praktiků
Sedm tisíc praktických lékařů ve středu neotevřelo ordinace na protest proti rostoucí byrokracii, novým povinnostem a úhradové vyhlášce. Zatímco nemocnice mohou počítat s nárůstem příjmů o 12,5 procenta, pro samostatné ordinace prý peníze nejsou. „Posledních pět ministrů zdravotnictví jsou bývalí ředitelé velkých nemocnic a nikdo z nich se o ambulantní péči nezajímá. Naše problémy bagatelizují a s nikým se neradí,“ tvrdí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Úhradová vyhláška je jen jedna z věcí, která praktikům vadí, byla spíš poslední kapkou. „Do zdravotnictví plynou rekordní prostředky, ale ministr Miloslav Ludvík nesplnil slib svého předchůdce a pro praktické lékaře nenašel ani korunu. Dokonce hledal způsoby, jak nám platby snížit,“ dodává.
Paušál není bez práce
Ordinace se šestnácti sty registrovanými pacienty má příjem okolo 150 tisíc korun měsíčně. To podle Šonky nestačí na její další rozvoj, protože průměrné náklady včetně personálních jsou asi sto tisíc korun. Zbytek je příjem lékaře před zdaněním a odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Když přijde pacient s angínou, vyšetřím ho, stanovím diagnózu a léčbu. Nic nevykazuji, ale odvedl jsem práci.Petr Šonka
„Praktický lékař je placen kapitačně výkonovou platbou. Část je paušál za pacienta, v němž je devatenáct nejběžnějších výkonů, které se nevykazují. Ostatní činnost pak pojišťovně vykazuje. Není to tak, že bychom nic nedělali a dostávali za to peníze,“ vysvětluje.
Bude nedostatek praktiků?
Podle Šonky hrozí, že se sníží počet ordinací. Zhruba třetina praktiků je totiž v důchodovém věku nebo se mu blíží.
„V minulosti atestovalo třeba jen deset nových praktiků ročně. Dnes jich jsou díky programu rezidenčních míst asi dvě stovky, takže to můžeme zvládnout. Pokud ale starší praktici odejdou do důchodu, bude mít celý systém vážné problémy,“ varuje.
Elektronizace po česku
Důvodem, proč by někteří z nich mohli uzavřít své ordinace, může být například povinnost zapojit se do elektronické evidence tržeb nebo vydávat elektronické recepty. Ty podle Šonky přinášejí jen komplikace.
Kdyby mi elektronický recept jako produkt nabídla soukromá firma, poženu ji ze schodů. Ale stát má pocit, že může vyhodit spoustu peněz za něco, co nefunguje, a pak to lékařům dát povinně.Petr Šonka
Přitom pokud by fungovaly, jak mají, znamenaly by spoustu výhod. Podle původního záměru měly zamezit duplicitám, tedy aby lékař mohl snadno zjistit, co pacientovi předepisují jiní. Bylo by tak možné zabránit nevhodnému kombinování léků nebo jejich zneužívání. To ale stávající legislativa neumožňuje.
„Stát nám pod pokutou dvou milionů korun dává na bedra něco, co nedokázal dotáhnout do konce. Ten produkt stál půl miliardy, ale je tak uživatelsky nepříjemný, že běžný lékař si ho prakticky nedokáže pořídit a nainstalovat ho musí specializovaná firma,“ uzavírá.
Mají absolventi zájem stát se praktickými lékaři? Proč protestují dva dny před volbami? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
