Stovky tisíc lidí bez vody jsou nebezpečí, snažíme se je snižovat, vzkazuje ke kampani Člověk v tísni

„Billboardy jsou v celkem sedmi jazycích, není ale asi nic překvapivého, že si média vybírala hlavně arabštinu,“ připouští Jan Mrkvička. Zároveň uznává, že arabský nápis může v některých lidech vyvolat obavy - Foto: Fotobanka Profimedia

„Billboardy jsou v celkem sedmi jazycích, není ale asi nic překvapivého, že si média vybírala hlavně arabštinu,“ připouští Jan Mrkvička. Zároveň uznává, že arabský nápis může v některých lidech vyvolat obavyFoto: Fotobanka Profimedia

V Praze, Brně a Ostravě se nedávno objevily billboardy s nápisy v exotických jazycích včetně arabštiny. Někteří to považovali za počátek islamizace republiky nebo výzvy muslimům k vraždění, ve skutečnosti ale jde o kampaň organizace Člověk v tísni, v níž cizinci ručně psanými vzkazy děkují Čechům za pomoc. „Chtěli jsme ukázat, že pomáhat není nic abstraktního. Že za tím jsou úplně konkrétní lidé,“ říká Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.

„Cílem je vyvolat debatu s veřejností, zda je dobré pomáhat lidem v zahraničí. Ne aby si mohli koupit televizi, ale aby mohli žít důstojné životy. Drtivá většina těch lidí chce zůstat doma a s problémy se snaží vypořádat. Ale někdy od nás potřebují pomoci,“ dodává. 

„Stovky tisíc lidí bez vody představují daleko větší nebezpečí, než jaké zažíváme nyní. Rozvojovou pomocí snižujeme migrační tlaky.“
Jan Mrkvička

Lidé odmítající pomáhat prý často nevědí, jak pomoc ve skutečnosti vypadá. „Myslí si, že se někam jen neustále vyvážejí přebytky. Pomoc ovšem spočívá v hledání dlouhodobého řešení. Vybudujeme školu nebo studnu a nastavíme systém její správy,“ popisuje. 

„Stovky tisíc lidí bez vody představují daleko větší nebezpečí, než jaké zažíváme nyní. Rozvojovou pomocí snižujeme migrační tlaky,“ říká Jan Mrkvička - Foto: Pavel Mandula

„Stovky tisíc lidí bez vody představují daleko větší nebezpečí, než jaké zažíváme nyní. Rozvojovou pomocí snižujeme migrační tlaky,“ říká Jan MrkvičkaFoto: Pavel Mandula

„Málokdo nám řekne, že je špatně pomáhat podvyživeným dětem nebo zajistit pitnou vodu. Dává to smysl pro ně, ale i nám. Je to efektivní způsob, jak předcházet hrozbám pro Evropu. Daleko lepší než stavět ploty,“ tvrdí Mrkvička. 

Bývali jsme hrdinové 

Člověk v tísni mezi příjemci pomoci z principu nerozlišuje. „Lidé nás kritizují, že působíme na jedné či druhé straně fronty na Ukrajině nebo že pomáháme muslimům. Dělají se z nich nepřátelé naší civilizace, což je velmi hloupé a nebezpečné zjednodušení. Nejvíc obětí islámského terorismu je mezi muslimy,“ zdůrazňuje. 

„Baterky mi spíš než tady v Česku dobíjejí lidé v zemích, kde pracujeme.“
Jan Mrkvička

Připomíná také, že zatímco před deseti lety byli lidé z Člověka v tísni hrdinové, kteří se nebojí jet pomáhat do Etiopie nebo Afghánistánu, tak dnes jim společnost příliš nefandí. Situace v cílových zemích se navíc ještě zhoršila. 

Kampaň je podle Mrkvičky téměř zadarmo, a to včetně reklamních ploch. „Ozvalo se asi dvacet z našich sedmdesáti tisíc dárců. Byli naštvaní, že jsme z jejich peněz zaplatili kampaň, ale vysvětlili jsme jim, že tomu tak nebylo. Produkční náklady byly kryty z projektu na informování o rozvojové pomoci,“ vysvětluje. 

Nezapomíná se na některé regiony? Jak významná je organizace Člověk v tísni v celosvětovém měřítku? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Jan Bumba, Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace