Před rokem zavřela Evropa dveře uprchlíkům. Podívejte se na reportáž

Migranti protestují před nádražím Keleti v Budapešti (3. září 2015) - Foto:  Mstyslav Chernov, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Migranti protestují před nádražím Keleti v Budapešti (3. září 2015)Foto:  Mstyslav Chernov, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Jenom desítky migrantů denně místo tisíců, taková je dnes realita v zemích podél takzvané balkánské uprchlické trasy. Začala se zavírat před rokem, hlavně na popud Rakouska. S ním se ostatní státy západního Balkánu dohodly, že přestanou většinu migrantů volně pouštět přes hranice dál do Evropy. Český rozhlas s uprchlíky na balkánské trase řadu měsíců natáčel. Vojtěch Berger připravil malé připomenutí toho, co se mezi Makedonií a střední Evropou dělo, než se hranice zavřely - i jak to tam vypadá dnes. Poslechněte si jeho příspěvek.

Podívejte se na multimediální reportáž na zpravodajském webu Českého rozhlasu >> 

EK varuje před odolnými bakteriemi. Lékařka: Rezistence na antibiotika je celosvětový problém

Antibiotika - Foto: Fotobanka Pixabay

AntibiotikaFoto: Fotobanka Pixabay

Evropská komise varuje před bakteriemi odolnými vůči široké škále antibiotik. Eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin je označil za vážnou hrozbu. Podle zprávy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se teď navíc v prasatech a kravách podařilo najít mikroby, kteří jsou částečně odolní i proti tzv. antibiotikům poslední záchrany. „Že se objevují kmeny bakterií, které jsou vysoce odolné proti nejrůznějším typům antibiotik, to není nic nového. Dokonce už se v některých částech světa objevily bakterie, které nereagovaly na žádná antibiotika… Varování (Evropské komise) je neopominutelné, důrazné, nicméně to není žádná novinka, to je celosvětový problém,“ říká v Odpoledním Plusu Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Krátce z Plus20. února  2017  

Mládek byl kandidát na odvolání už několikrát, připomíná komentátor

„Může dojít k tomu, že by se prezident třeba Mládka zdráhal odvolat,“ myslí si Petr Hartman - Foto: Vendula Kosíková

„Může dojít k tomu, že by se prezident třeba Mládka zdráhal odvolat,“ myslí si Petr HartmanFoto: Vendula Kosíková

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odvolá svého stranického kolegu Jana Mládka z postu ministra průmyslu a obchodu. Předseda vlády a sociální demokracie už prý nebyl spokojený s tím, jak ministr řešil problematiku mobilních operátorů a cen. Návrh na odvolaní donese Sobotka prezidentovi ve čtvrtek. Jenže Miloš Zeman má s Janem Mládkem relativně velmi dobré vztahy, upozorňuje komentátor Plusu Petr Hartman. „Byť Ústava považuje za samozřejmé, že prezident by měl vyhovět návrhu premiéra, když chce odvolat nějakého ministra, tak může dojít k nějaké diskusi, k tomu, že by se prezident třeba Mládka zdráhal odvolat,“ dodává komentátor v Odpoledním Plusu.

Autor:  Petr Hartman

Petr Honzejk: Babišovy korunové dluhopisy nejsou žádná záhada

Petr Honzejk - Foto: Khalil Baalbaki

Petr HonzejkFoto: Khalil Baalbaki

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD chce po ministru financí a předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby vyjasnil to, co premiér považuje za nejasnosti kolem korunových dluhopisů koncernu Agrofert. Hospodářské noviny mají od zdroje blízkého premiérovi k dispozici Sobotkův dopis, ve kterém Babiše žádá o vysvětlení a vyzývá ho, aby Finanční správa prověřila, zda se nejedná o obcházení placení daní. Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka se Bohuslav Sobotka snaží stupňovat tlak: „Uvědomme si, že máme osm měsíců do voleb, a to je doba, kdy se bude neustále zintenzivňovat volební kampaň. Vzhledem k tomu, že ve volbách jsou dva hlavní soupeři – tedy ANO vicepremiéra Andreje Babiše a ČSSD Bohuslava Sobotky, tak bude vzájemných útoků přibývat.“ Podle Honzejka nelze mluvit o „nejasnostech“ kolem korunových dluhopisů, protože to, co udělal Agrofesr a desítky dalších firem na konci roku 2012, není žádná záhada. „Bohuslav Sobotka mluví o potenciálním daňovém úniku a říká, že by Finanční správa měla vyjasnit, jestli tato operace byla legální, a pokud legální nebyla, tak proč a zda by mělo dojít k dodanění. To znamená, že oněch 52 milionů korun v případě Andreje Babiše, které s velkou slávou nabízí na charitu a chce je rozdat, což lze interpretovat jako součást volební kampaně, by náhodou neměl spíše odevzdat státu. A to je otázka, na kterou musí odpovědět Finanční správa, která několik dní usilovně mlčí,“ říká Petr Honzejk.

Soudy mohou omezit volební právo postižených. „Zklamání,“ říká ředitelka organizace

Volby - Foto: Filip Jandourek

VolbyFoto: Filip Jandourek

Soudci můžou odebírat mentálně nebo duševně nemocným lidem právo volit. Tak zní stanovisko Nejvyššího soudu, který sjednotil odlišné právní výklady. Podle kolegia se musí o jednotlivých případech postižených jednat dál individuálně. Rozhodnutím soudu je velkým zklamáním také pro Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR. „Úmluva o právech osob se zdravotním postižením zaručuje aktivní i pasivní volební právo osobám s jakýmkoli postižením. Jsme trošku překvapeni, že Nejvyšší soud je v rozporu s tou úmluvou,“ argumentuje ředitelka organizace Camille Latimier. Nevidí žádné riziko pro společnost, pokud handicapovaní volí. Podle Latimier je těmto lidem potřeba vysvětlit fungování voleb. Sama organizace před volbami organizuje školení. Ředitelka také přiznává, že někteří postižení ani nechtějí svého volebního práva využít.

Mýlí se v Česku volební průzkumy? Datoví novináři porovnali údaje za 15 let

Volby (ilustrační foto) - Foto: Martin Pařízek

Volby (ilustrační foto)Foto: Martin Pařízek

Jsou pravidelná zjišťování volebních preferencí spolehlivým ukazatelem skutečných volebních výsledků, nebo v odhadech selhávají? Datoví novináři Českého rozhlasu porovnali data z předvolebních průzkumů CVVM se skutečnými volebními výsledky. Zajímá vás, které strany výzkum během posledních patnácti let podcenil a které favorizoval? Podívejte se na analýzu volebních modelů >>

Horáček má svůj dream team. Honzejk: „Ze sestavy poradců si vybere každý“

Petr Honzejk - Foto: Khalil Baalbaki

Petr HonzejkFoto: Khalil Baalbaki

Prezidentský kandidát Michal Horáček představil své poradce. Magda Vášáryová působí už řadu let v diplomacii, právník Karel Eliáš se podílel na občanském zákoníku, lékař Pavel Pafko má respekt coby odborník. Horáčkovi mají radit také sportovci - hokejista Robert Reichel nebo cyklista Leopold König. Sestavu Horáček označuje za svůj dream team. Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka si ze sestavy může vybrat každý volič, ale zároveň dodává: „Michal Horáček nepředstavil nikoho, kdo za ním stojí v oblasti bezpečnosti, což je jedna z klíčových oblastí, která v současné době voliče zajímá. A také tam de facto nemá žádného špičkového ekonoma. Ta sestava není úplně špatná, ale myslím, že by stálo za to ji doplnit tak, aby byla opravdu plnohodnotná.“

První část „lex Babiš“ nabývá účinnosti. Komentuje Marie Bastlová

Marie Bastlová - Foto: Khalil Baalbaki

Marie BastlováFoto: Khalil Baalbaki

Ve čtvrtek 9. února 2017 nabývá účinnosti první část novely zákona o střetu zájmů, která omezuje nárok na dotace a státní zakázky pro firmy, které vlastní člen vlády. Takzvaný „lex Babiš“ se dotkl především ministra financí Andreje Babiše, dnes už bývalého majitele Agrofertu. „S okamžitou platností nabývají účinnosti ty pasáže zákona, které říkají, že společnosti, v nichž má minimálně 25% podíl člen vlády, nemají nárok na část dotací, investiční pobídky a účast ve veřejných zakázkách,“ shrnuje analytička Českého rozhlasu Marie Bastlová. V budoucnu nabydou účinnosti další pravidla – členové kabinetu, kteří se stanou ministry až po nabytí účinnosti novely zákona o střetu zájmů, nebudou smět vlastnit vydavatelství a novela se vztahuje i na majetková přiznání. Andrej Babiš se už formálně svého vlastnictví zbavil. „Převedl akcie jak Agrofertu, tak SynBiolu, pod který spadá zejména investiční fond Hartenberg, na dva svěřenské fondy. Převod akcií není rovnoměrný – jeden svěřenský fond drží 90 % akcií Agrofertu, ten druhý 10 %. Je to určitý kontrolní mechanismus. Tento majetek se Andreji Babišovi vrátí, pokud by odešel z politiky, nebo pokud by byla změněna současná pravidla zákona,“ komentuje Bastlová. Dodává, že opoziční poslanci i někteří sociální demokraté to považují jen za formální vyhovění novele zákona o střetu zájmů, s ohledem na vybrané osoby, které se dostaly do vedení obou fondů.

Absurdní ceny mobilních dat? V Polsku za 250 Kč 50 GB, v ČR za 350 Kč 1,5 GB

Petr Holub - Foto: Khalil Baalbaki

Petr HolubFoto: Khalil Baalbaki

Čtvrtý mobilní operátor by mohl na český trh vstoupit v roce 2021, uvedl pro Plus ministr průmyslu Jan Mládek. Proč už tady dávno není další operátor, který by díky konkurenci snížil ceny pro zákazníky? „On se o to nikdo nesnažil. Česká vláda jakožto instituce má tradičně dobrý vztah ke všem monopolům či oligopolům a udělat něco proti tomu, vyžaduje specifické rozhodnutí. Naopak nechat být situaci takovou, jaká je, znamená, že mám poměrně pohodlný život… Nevyčítal bych to úplně všechno vládě premiéra Sobotky,“ odpovídá komentátor Petr Holub v pořadu Den podle Barbory Tachecí.

Petr Honzejk: Koalice KDU-ČSL a STAN by se do sněmovny dostala

Petr Honzejk - Foto: Khalil Baalbaki

Petr HonzejkFoto: Khalil Baalbaki

Námluvy lidovců s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) pokračují i po víkendu. Strana KDU-ČSL na sobotním sněmu v Brně sice odmítla myšlenku sloučení v jediný subjekt, ale navrhla Starostům a nezávislým vznik volební koalice. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk to na svém twitterovém účtu označil za férový a odvážný krok. Obojího se přitom podle něj v české politice nedostává. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus dodává, že to je riskantní krok, ale ne hazardní. V historii České republiky jsme podle Honzejka příliš kroků k vytvoření předvolební koalice neviděli. Spojenectví KDU-ČSL a STAN navíc podle aktuálních průzkumů nemá dohromady ani 10 %, které potřebuje, aby se dostalo do sněmovny. „Je ale poměrně pravděpodobné, že toto spojenectví osloví více lidí, než jen kmenové voliče KDU-ČSL a STAN, protože jím vznikne cosi, co nazývá předseda Starostů Petr Gazdík třetí síla. Může to přitáhnout i řadu voličů, kteří například volili TOP 09 a nejsou si zcela jisti, jestli poté, co se z politiky napůl stáhl Karel Schwarzenberg, ještě tuto stranu chtějí volit. Takže je dost pravděpodobné, že se koalice KDU-ČSL a STAN do sněmovny dostane,“ myslí si Petr Honzejk a dodává, že důležitou roli při rozhodování voličů budou hrát i předvolební průzkumy.

    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  5
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace