Krátce z Plus18. října  2017  

Nadržuje stát nemocnicím?

Ve středu zůstala zavřená většina ordinací praktických lékařů a některých ambulantních specialistů - Foto:  Radiožurnál

Ve středu zůstala zavřená většina ordinací praktických lékařů a některých ambulantních specialistůFoto:  Radiožurnál

Ve středu zůstala zavřená většina ordinací praktických lékařů a některých ambulantních specialistů. Na půlhodiny přerušila provoz také řada lékáren. Důvodem je hrozba sílící byrokracie, kterou údajně způsobí povinnost vydávat elektronické recepty a zapojení do systému elektronické evidence tržeb. Praktici volají také po zvýšení úhrad od pojišťoven, protože prý stát nadržuje nemocnicím.

„Situace není tak zoufalá, jak ve svých prohlášeních představitelé Sdružení praktických lékařů tvrdí,“ prohlásila v pořadu Pro a proti ředitelka pražské Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. Podle ní jsou nemocnice dlouhodobě podfinancované. „Potýkáme se s nedostatkem personálu i s odchodem lékařů do zahraničí. Nová úhradová vyhláška je jednou z cest, jak vrátit personál do nemocnic a udržet kvalitu péče.“  

Praktická lékařka Irena Kudrnovská ze Sdružení praktických lékařů považuje protestní akce za velice nutné. „Je to právě kvůli úhradové vyhlášce, která nenaplňuje sliby ministerstva z roku 2016 a nedohrazuje dluh, který vůči nám ministerstvo a veškeré zdravotnictví má.“ V roce 2015 byl navýšena cena lékařské práce o 10 %, což se promítlo do úhrad všech kódů, ale ne to do kapitace. „Ministerstvo slíbilo, že nám dluh dorovná. Slibovali, ale teď nedorovnají nic a navíc chtějí krátit kapitaci za pacienty, kteří u nás v posledních třech letech nebyli.“ 

Podívejte se na videozáznam celé diskuze: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus17. října  2017  

Za naboření do systému posíláme fakturu, říká etický hacker

Karel Miko byl hostem Jana Bumby - Foto: Jana Přinosilová

Karel Miko byl hostem Jana BumbyFoto: Jana Přinosilová

Víte, co jsou to DoS a DDoS útoky? Trojské koně, phishing, ransomware, prolamování hesel? Co někomu zní jako tajné kódy z knížek žánru fantasy, je pro jiné lidi denní chleba. Na jedné straně jsou ti zlí, kteří se snaží narušit bezpečnost informačních systémů, na druhé straně hodní, kteří se tomu snaží zabránit. „My vám na to naboření dáme fakturu,” říká Karel Miko, etický hacker a penetrační tester, který byl hostem Interview Plus.

Miko vysvětluje, že na takzvaný etický hacking má dnes už tým lidí. „Zjednodušeně řečeno jde o hackování na zakázku. Zákazník, který potřebuje prověřit bezpečnost své aplikace nebo sítě, si nás najme. My se pak k němu zkusíme nabořit,” říká hacker, podle kterého jde nejčastěji o aplikace typu internetové bankovnictví. 

Podívejte se na celý rozhovor a etickým hackerem na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus17. října  2017  

Španěl: Jestli má Španělsko držet pohromadě strach, nezaslouží si trvat

Ztrácí katalánští separatisté půdu pod nohama? - Foto:  ČTK/AP, Santi Palacios

Ztrácí katalánští separatisté půdu pod nohama?Foto:  ČTK/AP, Santi Palacios

Španělská vláda do pondělka chtěla vědět od vlády katalánské, jestli v neústavním referendu opravdu vyhlásila nezávislost. Katalánský premiér Carles Pulgdemont ale odpověděl vyhýbavě, vyzval španělskou centrální vládu k dialogu a nabídl k projednání dvouměsíční lhůtu. Den D největší politické krize ve Španělsku za poslední řadu let se tedy opět přesouvá na čtvrtek, kdy vyprší další ultimátum.

„Katalánský předák Puldgemont musí vyjasnit před veřejností, jaké jsou jeho záměry. Stále nevíme, co vyhlásil, nebo nevyhlásil,“ uvedl v pořadu Pro a proti v Česku žijící Španěl Gustavo Monge. Ten připomněl, že jsme nebyli svědky řádného a demokratického referenda. „Je potřeba zjistit, jaký mají katalánští lidé pohled na společnou budoucnost. Hlasovali zastánci nezávislosti, ale její odpůrci nehlasovali.“  

Člen Česko-katalánského spolku Antoni Ferrando věří, že otázka nezávislosti se musí rozhodovat přes referendum. „Referendum, které proběhlo, bylo legitimní, ale jeho legalita je diskutabilní.“ „Jestli Španělsko nemá na víc, tedy jestli všechno, co má držet pohromadě Španělsko, je strach a násilí, tak si nezaslouží trvat,“ dodává Ferrando. Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus16. října  2017  

Není pravda, že to nejhorší už se stalo. Debata z Bubnů nejen o holocaustu

Účastníci debaty s moderátorem Janem Bumbou - Foto: Karel  Šanda

Účastníci debaty s moderátorem Janem BumbouFoto: Karel Šanda

Český rozhlas Plus, mediální partner pietní akce Bubnování pro Bubny, nabíl posluchačům v pondělí 16. října přímý přenos veřejné debaty z haly nádraží Praha Bubny.

Jsou události spojené s holokaustem a dalšími temnými etapami dějin jen blednoucí historií? Poučili jsme se, nebo jsou i dnes lidé ochotni naslouchat politikům používajícím slovník podobný tomu nacistickému? 

Debatovat přišli pamětnice válečných událostí, spisovatelka Eva Erbenová, filmová dokumentaristka Helena Třeštíková, filozof Václav Bělohradský, vojenský historik Eduard Stehlík a malíř a sochař Jaroslav Róna. Moderuje Jan Bumba. 

Podívejte se na videozáznam celé debaty: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus16. října  2017  

V kauze Čapího hnízda dohání Babiše vlastní minulost, tvrdí komentátor

Podle komentátora Českého rozhlasu dohání Andreje Babiše jeho vlastní minulost - Foto:  ČTK, Michal Kamaryt

Podle komentátora Českého rozhlasu dohání Andreje Babiše jeho vlastní minulostFoto:  ČTK, Michal Kamaryt

Ani období dosluhující koaliční vlády se neobešlo bez obvinění některých jejích představitelů. V kauze Čapí hnízdo se policie zabývá aktivitami předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a místopředsedy Jaroslava Faltýnka v souvislosti s čerpáním evropské dotace. Je na načasování policejní žádosti krátce před volbami něco zvláštního? „Působí to divně. Ale je v podstatě jedno, jestli ta žádost přijde měsíc před volbami, nebo po nich. Problém tam věcně je, policie ho nevytvořila nějakou machinací nebo spojováním nespojitelného,“ říká investigativní novinář Jaroslav Kmenta.

„Jako novinář si vzhledem k indiciím a důkazům můžu dovolit psát o dotačním podvodu. Z hlediska práva je to ale složitější, protože je třeba dokázat úmysl. V tom má policie velký problém,“ podotýká Jaroslav Spurný z Respektu. „Vypadá to, že policie má nabito. Ovšem je to kauza na hraně. Bylo by příliš odvážné ji odložit, ale zároveň není jisté, že někdo bude nakonec odsouzen. Policie staví na papírech, což je složitější, než kdyby měla odposlechy,“ říká Vojtěch Blažek ze serveru Seznam Zprávy. 

Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana kauza Čapího hnízda narušila obrázek, který o sobě Andrej Babiš šířil, tedy že on je jediný spravedlivý a poctivý. „Dobíhá ho vlastní minulost. On měl problémy, o kterých by se dalo mluvit, byť třeba ne v trestněprávní rovině. Působil mimo politiku, ale byl s ní velmi provázán. Nelze se divit, že jeho rétorika vyvolala protireakci a objevil se dobře informovaný anonym,“ upozorňuje.  

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus13. října  2017  

Sechter: Rakušané jsou unaveni velkou koalicí. Kurz připomíná Macrona

Sebastian Kurz, favorit rakouských voleb - Foto:  ČTK/AP

Sebastian Kurz, favorit rakouských volebFoto:  ČTK/AP

Rakušané v neděli půjdou k předčasným parlamentním volbám. Vedly k nim dlouhodobé neshody mezi vládními sociálními demokraty a lidovci. „Velká koalice nesplnila očekávání voličů, oběma stranám nepomohla ani výměna lídrů. Rakousko také čeká předsednictví v Radě Evropské unie,“ vysvětluje důvody vypsání předčasných voleb bývalý velvyslanec v Rakousku Jan Sechter. Favoritem voleb jsou nyní lidovci, které vede jejich mladý předseda a ministr zahraničí Sebastian Kurz.

Sechter vidí analogii k úspěchu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Lidová strana jde do voleb pod názvem Listina Sebastiana Kurze – Nová lidová strana. Její předseda má právo škrtat v kandidátkách a dávat na ně nestraníky. „Najednou nikdo nemá jisté místo a objevila se vnitřní soutěž. Už nejde jen o to, kdo se s kým zná,“ zdůrazňuje. 

Podívejte se na videozáznam celého rozhovoru: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus12. října  2017  

Učitelé žádají více peněz a méně byrokracie. Vyjdou jim politici vstříc?

Češí učitelé jsou placeni nejhůř z vyspělých zemí OECD - Foto:  Freepik

Češí učitelé jsou placeni nejhůř z vyspělých zemí OECDFoto:  Freepik

Čeští učitelé jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Jejich příjmy jsou na úrovni 56 procent průměru všech vysokoškolsky vzdělaných. Loni průměrný plat pedagogů na základních a středních školách činil necelých třicet tisíc korun, se svým vzděláním by ale ve veřejné sféře brali o pětinu víc. Končící vláda učitelům od listopadu přidává patnáct procent a politické strany slibují další navyšování.

„Shoda napříč spektrem je opravdu velká. Jestliže se strany hádají o tom, jestli by plat měl být pětatřicet, nebo pětačtyřicet tisíc měsíčně, tak to už je dobrá debata. Problém je ale komplikovanější. Především musíme navýšit celkové výdaje na školství,“ upozorňuje odborný konzultant společnosti EDUin Tomáš Feřtek. 

Zbytečnou administrativu vidí jako velký problém speciální pedagog Jiří Pilař, a to především pro ředitele škol, výchovné poradce nebo metodiky prevence. Papírování prý podstatně přibylo po zavedení inkluze. Dříve pedagogická centra vyšetřovala tři žáky za dopoledne, dnes jednoho. Dalšími hosty předvolební analytické debaty o školství byli redaktorka Lidových novin Radka Kvačková a Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty UK. Podívejte se na videozáznam diskuze: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus11. října  2017  

Kobza: Chodit v hidžábu je stejné jako nosit uniformu SS

Rakousko se přidalo k zemím, které úplně nebo částečně omezují zakrývání větší části obličeje nebo těla na veřejnosti (ilustrační foto) - Foto:  zdroj: Flickr,  Stewart James Bim-Merle,  CC BY-NC-ND 2.0

Rakousko se přidalo k zemím, které úplně nebo částečně omezují zakrývání větší části obličeje nebo těla na veřejnosti (ilustrační foto)Foto:  zdroj: Flickr, Stewart James Bim-Merle, CC BY-NC-ND 2.0

Rakousko se přidalo k zemím, které úplně nebo částečně omezují zakrývání větší části obličeje nebo těla na veřejnosti. Ačkoli rakouský zákon je formulován nábožensky neutrálně a týká se například protiprachových roušek nebo masek, omezení se nejčastěji vykládá jako boj proti zahalování muslimských žen. Prospěje toto opatření bezpečnosti a kulturní vyváženosti na starém kontinentě, nebo hrozí, že se sami připravíme o svobody, ze kterých vyrůstá moderní Evropa?

„Chápeme islám jako ideologii, ne jako náboženství,“ uvedl v pořadu Pro a proti lídr pražské kandidátky Strany přímé demokracie (SPD) Jiří Kobza. „Stejně jako je nepřípustné chodit po Praze v uniformě SS, tak je nepřípustné chodit v hidžábu, protože jde o symbol ideologie. Islám i nacismus jsou filozofie, které vyzývají k nenávisti a k zabíjení, takže je to srovnatelné,“ dodává. 

Místopředsedkyně Liberálně ekologické strany a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková vnímá zahalování obličeje nebo jeho části v dnešní době jako nebezpečí. „Proto celá řada evropských zemí k podobným řešením přistoupila,“ říká Stehlíková. Podle ní Česká republika zaspala. „Stále nemáme zákon, který by upravoval nošení náboženských symbolů nejen ve škole.“ Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus10. října  2017  

Česká republika potřebuje ekonomické migranty, říká Radek Špicar

Radek Špicar byl hostem Interview Plus - Foto: Jana Přinosilová

Radek Špicar byl hostem Interview PlusFoto: Jana Přinosilová

Nezaměstnaných je nejméně za posledních dvacet let, v září bylo bez práce 270 tisíc lidí. Je to dobrá zpráva, která ovšem má i svou odvrácenou stranu. „Největší bariérou dalšího růstu české ekonomiky je nedostatek pracovních sil. S kvalifikací i bez ní,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Česko se dostalo na přirozenou míru nezaměstnanosti, ne všichni nezaměstnaní totiž chtějí pracovat.

A naopak lidé ochotní pracovat zase nemusí mít potřebnou kvalifikaci. „Některé profese jsou pro zaměstnavatele zcela nedosažitelné, například operátoři CNC strojů a nástrojáři. Podobné je to i v oblasti IT, kde chybí programátoři. Sehnat je na českém trhu práce je téměř nemožné. A na vině je náš vzdělávací systém,“ upozorňuje. 

Českou ekonomiku je podle Špicara nutné modernizovat. „Velké nadnárodní firmy nás zachránily v 90. letech, kdy šly do rizika podnikání v postkomunistické zemi. Poskytly nám kapitál a přístup na západní trhy. Tento ekonomický model splnil svůj účel, teď je ho ale třeba přeměnit,“ zdůrazňuje. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus9. října  2017  

Vraťme regulační poplatky. Pacienti zneužívají systém, tvrdí lékař

Měly by se vrátit regulační poplatky? - Foto: Filip Jandourek

Měly by se vrátit regulační poplatky?Foto: Filip Jandourek

Česká republika má třinácté nejlepší zdravotnictví z pětatřiceti evropských zemí. Je nejlepší ze států bývalého východního bloku, v žebříčku před Velkou Británií nebo Itálií a například jen těsně za Švédskem. Ukazuje to nejnovější vydání studie Euro Health Consumer Index. „České zdravotnictví je trochu Potěmkinova vesnice, jsme velmi dobří v sebepropagaci. Jedna věc je pohled pacienta, který se dostal do Motola, ale jinak to vnímá senior v Chomutově, který se nedobere základních vyšetření,“ upozorňuje právník Ondřej Dostál z PricewaterhouseCoopers Legal.

Naopak podle lékaře Davida Marxe je dostupnost zdravotnictví velmi dobrá a naše nemocniční síť co do obsahu poskytované péče přebujelá. „Celosvětovým trendem je centralizace specializované akutní péče. Následnou a rehabilitační péči mají zajišťovat zdravotnická zařízení nejrůznějších typů.“ Za velkou chybu považuje absenci regulačních poplatků za péči. „Vede to ke zneužívání systému a podceňování preventivní péče, protože lidé nemají strach, že by museli za určitých okolností platit,“ upozorňuje Marx. 

Dalšími hosty předvolebního analytického speciálu o zdravotnictví byli redaktorka deníku E15 Adéla Čabanová a Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. Podívejte se na celou diskuzi na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  18
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace