Krátce z Plus20. února  2018  

Na internetu se musíme začít bránit stejně jako ve fyzickém světě, říká expert

Jiří Bulan byl hostem Jana Bumby - Foto: Jana Přinosilová

Jiří Bulan byl hostem Jana BumbyFoto: Jana Přinosilová

Zhruba v roce 2012 po vypuknutí revolucí arabského jara začaly univerzity a think-tanky po celém světě zkoumat, jaký vliv měly na svržení letitých autokratických režimů sociální sítě. Uběhlo pár let a titíž výzkumníci si lámou hlavu nad tím, jak destruktivní vliv mohou mít stejné sociální sítě na demokracii. Odborník na kybernetickou bezpečnost a výkonný ředitel společnosti RaulWalter.cz Jiří Bulan říká, že ve světě internetu je potřeba se chránit stejně, jako v tom fyzickém.

Říká se, že rozvoj informačních technologií předstihl kognitivní schopnosti, že se lidé teprve učí s technologiemi pracovat a poznávat je. „Také právě v tuto chvíli poznáváme, že pokud se v digitálním prostoru nezačneme bránit, nebo pokud nezačneme užívat svoji identitu, ideálně nějakou identitu zaručenou třeba státem nebo třetí stranou, tak pokud se nezabezpečíme stejně jako ve fyzickém světě, můžeme se dostat do skutečných problémů,“ varuje Bulan. 

Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus20. února  2018  

Bartoš: Chceme lidem otevřít Sněmovnu, mohli by připomínkovat zákony

„Vidím poslance z jiných stran, kteří hlasují na základě jednostránkového shrnutí od Hospodářské komory ČR nebo nějakých notiček,“ říká Ivan Bartoš - Foto: Jana Přinosilová

„Vidím poslance z jiných stran, kteří hlasují na základě jednostránkového shrnutí od Hospodářské komory ČR nebo nějakých notiček,“ říká Ivan BartošFoto: Jana Přinosilová

Piráti chtějí zapojit veřejnost do přípravy zákonů, a to prostřednictvím projektu Občanská sněmovna, který má zprůhlednit legislativní proces.

„Většina lidí vůbec neví, jak se schvalují zákony. Účelem je ukázat, jakým způsobem legislativa prochází Poslaneckou sněmovnou a kdo se k ní vyjadřuje. A také chceme, aby to lidé mohli komentovat a připomínkovat. Jsou věci, kde by nás zajímala zpětná vazba od většího množství lidí,“ říká předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. 

Politolog Jan Bureš v návrhu Pirátů spatřuje vedle pozitiv i negativa. „Je pravda, že povědomí občanů o fungování politických institucí je dost nízké. Ale je otázka, zda by politici měli občany více angažovat, nebo je cestou spíše politické vzdělávání ve školách,“ zamýšlí se. Podívejte se na videozáznam celé debaty: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus19. února  2018  

Jelínek: Hamáček dostal šanci, za rok ho ale může nahradit Zimola

Jiří Zimola a Jan Hamáček na 40. sjezdu ČSSD v Hradci Králové - Foto:  ČTK, David Taneček

Jiří Zimola a Jan Hamáček na 40. sjezdu ČSSD v Hradci KrálovéFoto:  ČTK, David Taneček

ČSSD na mimořádném sjezdu v Hradci Králové zvolila nové vedení v čele s Janem Hamáčkem. Prvním místopředsedou se nakonec stal jeho protikandidát Jiří Zimola, který v prvním kole volby dokonce získal více hlasů delegátů. „Byl dobře připravený, Hamáčkovo vystoupení nebylo tak přesvědčivé. Ale když sociální demokraté chtějí udělat nějakou změnu, většinou si dají pozor, aby nebyla příliš razantní,“ soudí politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Ve straně se prý sice ozývalo volání po nových tvářích, Zimola ovšem má zkušenosti pouze z komunální politiky, a navíc se velmi ostře vymezoval vůči dosavadnímu vedení. Hamáček naopak slíbil, že bude názorové proudy spojovat, a vyjádřil ochotu se Zimolou spolupracovat. 

„ČSSD štěpí pohled na celou řadu otázek, v první řadě pohled na vládní spolupráci s hnutím ANO, ale také vztah k prezidentu Miloši Zemanovi. V rozhodování ale šlo především o další budování strany a vnitřní poměry,“ myslí si Jelínek. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus16. února  2018  

Blažková: Duka šíří nacionalismus a chová se jako politik

Hana Blažková je jednou z autorů dopisu papežovi - Foto: Jana Přinosilová

Hana Blažková je jednou z autorů dopisu papežoviFoto: Jana Přinosilová

Skupina českých katolíků zveřejnila dopis papeži Františkovi, ve kterém ho žádají, aby na pražský arcibiskupský stolec vybral někoho jiného než Dominika Duku. Prý příliš nadbíhá vládnoucí moci a přiklání se ke krajní pravici. Tím vyvolali odpor kruhů uvnitř církve i mimo ni. Kritici označují signatáře za udavače a dědice Komunistického svazu mládeže. Prezident Miloš Zeman oznámil, že požádá papeže, aby mandát Dukovi prodloužil.

„Kritika Dominika Duky se dlouhou dobu ozývá z více stran, jsou to různí lidé z různých pozic,“ uvedla v pořadu Pro a proti jedna z autorů dopisu Hana Blažková. Podle ní chtěli autoři dopisu poukázat na nacionalismus. „Je třeba vykročit z nacionalismu, který tady český arcibiskup nějakým způsobem šíří a utvrzuje... Samozřejmě, že jde o politický postoj, stejně jako je Duka politickou osobou v této zemi.“  

Politolog Alexander Tomský považuje celou záležitost za „bouři ve sklenici vody“. „Dost jsem se nasmál. Dopis je naivní, má kouzlo nechtěného i komické prvky, protože je pod vlivem politiky, než aby byl náboženský nebo teologický.“ Je prý omyl považovat Dukův tradiční konzervatismus za postoj politický. Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus15. února  2018  

Zachovat nádraží v centru Brna je moudré, tvrdí Hana Chalupská

„V případě přesunu nádraží bude město muset investovat do veřejné dopravy a nákupu tramvají,“ upozorňuje Chalupská. Zachování nádraží v centru po započtení časové náročnosti pro cestující podle ní vyjde levněji - Foto: Martin Strachoň, Wikimedia Commons CC-BY-SA 4.0

„V případě přesunu nádraží bude město muset investovat do veřejné dopravy a nákupu tramvají,“ upozorňuje Chalupská. Zachování nádraží v centru po započtení časové náročnosti pro cestující podle ní vyjde levnějiFoto: Martin Strachoň, Wikimedia Commons CC-BY-SA 4.0

Přesunout brněnské hlavní vlakové nádraží k řece, nebo zachovat a rekonstruovat to stávající? Letité dilema by zřejmě v květnu měla rozhodnout vláda. Jihomoravští krajší radní jsou pro přesun, brněnští zastupitelé by měli doporučení vydat na konci února. Jejich hlas je ale pouze poradní.

„Nádraží do centra patří už 200 let. Jeho role se mění, ale ze zkušeností z jiných evropských měst víme, že uchovat si nádraží v centru je moudré,“ říká Hana Chalupská z organizace Nesehnutí Brno. Nádraží je umístěno na tečně historického centra, kde se nachází instituce navštěvované lidmi z celé městské aglomerace a jsou v docházkové vzdálenosti. Přímo před nádražím je také klíčový uzel městské hromadné dopravy, přes který se cestující dostanou do všech koutů Brna. 

Přesun nádraží o 800 metrů jižním směrem tyto výhody odstraní a podle Chalupské jinak nic pozitivního nepřinese. „Lidem z okrajů města se tím doba cestování do centra prodlouží o deset minut. Je to ztráta času i peněz,“ tvrdí s tím, že lidé si dopady dostatečně neuvědomují. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus14. února  2018  

Lipták: Podklady pro kampaň Miloše Zemana jsem dělal ve volném čase

Roman Lipták byl hostem Michaela Rozsypala - Foto: Jana Přinosilová

Roman Lipták byl hostem Michaela RozsypalaFoto: Jana Přinosilová

Ředitel analytického odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Roman Lipták radil Miloši Zemanovi v kampani před pěti lety i v poslední volbě, kdy byl znovu zvolen prezidentem. Letos mu podle něho volby vyhráli především voliči.

Vliv měla ale i média, pozitivní i negativní zprávy, a také televizní diskuze před druhým kolem prezidentských voleb. Vedl Miloš Zeman podle jeho názoru kampaň? „To byl takový paradox celého zadání. Pro mě byla velmi nová zkušenost, že Miloš Zeman nevedl kampaň. I když se mluví o tom, že návštěvy krajů byla kampaň, ale rád bych připomněl, že to byl jeho slib po první volbě,“ zdůrazňuje Roman Lipták. 

Jeho zadáním tedy bylo naplnit tuto strategii, že se Miloš Zeman nezúčastní kampaně ani televizních debat a nechá na voličích, aby rozhodli, zda jeho práce stojí za to, aby postoupil do druhého kola a poté znovu do úřadu. Prezident se tak podle Liptáka rozhodl sám, diskuze o tom neprobíhala, ale on sám měl určité pochybnosti. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus12. února  2018  

Novinářka: Merkelová udělala ústupky, vznik vlády s SPD ale stále není jistý

Před kancléřkou Angelou Merkelovou se otevřela cesta ke čtvrtému funkčnímu období v řadě, podle novinářky Báry Procházkové ale stále nemá nic jistého - Foto: Luboš Vedral

Před kancléřkou Angelou Merkelovou se otevřela cesta ke čtvrtému funkčnímu období v řadě, podle novinářky Báry Procházkové ale stále nemá nic jistéhoFoto: Luboš Vedral

Němečtí křesťanští a sociální demokraté se minulý týden dohodli na nové koaliční smlouvě. Před kancléřkou Angelou Merkelovou se tak otevřela cesta ke čtvrtému funkčnímu období v řadě, podle novinářky Báry Procházkové ale stále nemá nic jistého. „177 stránek koaliční dohody musí odsouhlasit sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu. Před čtyřmi lety to nebyl problém, teď je výsledek nejistý,“ vysvětluje.

A to přes to, že s vyjednanou dohodou mohou být z hlediska personálního obsazení i programu spokojeni. SPD prosadila změny pracovního práva a další své priority v oblasti bydlení, evropské politiky nebo migrace. „Velká část straníků je ale nespokojena se samotným vstupem SPD do vlády. Je to strana v rozkladu a dosavadní velká koalice jí velmi uškodila. Řadu věcí neprosadila a její úspěchy si přivlastnili křesťanští demokraté,“ přibližuje. 

Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus9. února  2018  

Marksová: Bez povinnosti přijímat dvouleté se rodinná politika nezlepší

Česká republika ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU velmi zaostává ve výdajích na služby pro děti, tvrdí Michaela Marksová (ČSSD) - Foto: Petra Čechurová

Česká republika ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU velmi zaostává ve výdajích na služby pro děti, tvrdí Michaela Marksová (ČSSD)Foto: Petra Čechurová

Většina členů senátního školského výboru je ochotná prý podpořit návrh poslance ODS Václava Klause, aby školky nemusely přijímat děti mladší tří let. Tuto povinnost zavede od roku 2020 novela školského zákona. Senátoři se vyjádřili po veřejném slyšení s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy.

„Času na přípravu je dost. Musíme si také uvědomit, že dvouleté děti už dnes ve školkách jsou, a tvoří tam asi dvanáct procent všech dětí,“ uvedla v pořadu Pro a proti místopředsedkyně ČSSD a bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Podle Marksové nejde o povinnost děti do školky dávat, ale o možnost pro rodiče. „Když se Česká republika srovná s ostatními členskými zeměmi Evropské unie, velmi zaostáváme ve výdajích a podpoře služeb pro děti. A předškolní zařízení k tomu patří. Kdy máme dohonit země s moderní prorodinnou politikou?“ 

Místopředseda senátního výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu za TOP 09 Jiří Růžička je přesvědčen, že zákon je postaven špatně a neměl by platit. „Mateřské školky by neměly povinně dvouleté děti přijímat.“ Senátorovi vadí povinnost, která mateřským školkám vzniká. „Mluvil jsem desítkami ředitelek mateřských školek i se zřizovateli, a opravdu si nemyslím, že je dost času se připravit. Ve školkách kapacita není, není ani kde stavět.“ Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus8. února  2018  

IKEA nás připravuje o dobrodružství při hledání, říká ředitelka Designbloku

Oba hosté souhlasí s tím, že IKEA je pro Česko přínosem - Foto: Fotobanka Profimedia

Oba hosté souhlasí s tím, že IKEA je pro Česko přínosemFoto: Fotobanka Profimedia

Na konci ledna zemřel zakladatel švédského řetězce IKEA, největšího maloobchodního prodejce nábytku na světě, Ingvar Kamprad. Přinesl jeho obchodní řetězec po letech typizovaného totalitního nábytku do českých domácností vkus, nebo naopak šíří unifikaci a nedává příliš prostoru pro kreativitu?

Podle ředitelky Designbloku Jany Zielinski je IKEA přínosem pro české domácnosti. „Když si vezmete, v jaké situaci sem přišla po revoluci, tedy v době, kdy jsme neměli příliš na výběr, tak lidé najednou měli možnost kupovat velmi jednoduchý, čistý design a obnovit svoji domácnost,” říká. 

Tajemník České asociace nábytkářů Tomáš Lukeš souhlasí s tím, že je IKEA pro Česko přínosem. Ve svém starším prohlášení ale například řekl, že marketingová strategie poškozuje české výrobce i zákazníky. „Tohle prohlášení souviselo s matracemi, na které dává IKEA pětadvacet let záruky, a my tenhle postup považujeme za poškozování zájmu zákazníka. Pětadvacet let záruky na matrace, co dává zákazníkovi vzkaz, že spát na jedné matraci čtvrt století je v pořádku. To ale není. Když spím tak dlouho na jedné matraci, změní se za tu dobu moje váha, i z hygienického hlediska to není v pořádku,” vysvětluje.  

Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus7. února  2018  

Fenomén Miloš Zeman: podívejte se na záznam veřejné debaty

Fenomén Miloš Zeman - Foto:  Český rozhlas

Fenomén Miloš ZemanFoto:  Český rozhlas

Miloš Zeman je bezesporu fenoménem české politiky. V lednu byl občany podruhé zvolen prezidentem v přímé volbě. V čem se skrývá jeho úspěch? Je Miloš Zeman populista? Rozděluje společnost? A dá se o něm mluvit jako o nejúspěšnějším českém politikovi?

Nejen o těchto otázkách diskutovali hosté další veřejné debaty Českého rozhlasu Plus, kterou uspořádal se Sdružením pro rozhlasovou tvorbu tentokrát v Plzni v prostoru DEPA2015. Moderátor Michael Rozsypal přivítal mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka, novináře Jaroslava Kmentu, expertku na politický marketing Annu Shavit, politologa Lubomíra Kopečka a novináře, spisovatele a exposlance Martina Komárka

Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  28
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace