Krátce z Plus8. prosince  2017  

Pojar: Trump jen uznal realitu v Jeruzalémě. Mírový proces nikam nevede

„České ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že fakticky uznává západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967. Donal Trump volil jiná slova, ale je to o tom samém,“ říká Tomáš Pojar - Foto:  ČTK/AP, Evan Vucci

„České ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že fakticky uznává západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967. Donal Trump volil jiná slova, ale je to o tom samém,“ říká Tomáš PojarFoto:  ČTK/AP, Evan Vucci

Donald Trump ve středu uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a bouřlivé reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Krok kritizuje Turecko, Írán nebo Egypt, nesouhlasí s ním ale ani Francie či Británie.

„Trump uznal realitu na místě. Přinejmenším západní Jeruzalém je pro Izraelce hlavním městem, sídlí tam prezident, vláda i parlament a zahraniční státníci včetně evropských představitelů tam jezdí na návštěvy,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. 

Jeruzalém podle Pojara za hlavní město prakticky uznává většina států Evropské unie, jen to nejsou schopny říci veřejně. „Je důležité si nalít čistého vína, a ne si malovat nějakou jinou realitu. Unie toho není schopna a pak se diví, že není brána vážně,“ upozorňuje prorektor vysoké školy CEVRO Institut. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus8. prosince  2017  

Udženija: Koalice je neschopná a doplácejí na to Pražané

O stavu trojské lávky Technická správa komunikací věděla a podnikla potřebná opatření, brání se náměstkyně primátorky - Foto:  ČTK

O stavu trojské lávky Technická správa komunikací věděla a podnikla potřebná opatření, brání se náměstkyně primátorkyFoto:  ČTK

Praha koncem listopadu schválila rozpočet na příští rok. Otázku, jestli se investiční záměry města ubírají správným směrem aktualizuje i nedávné neštěstí v pražské Troji, kde se zřítila lávka a zranila čtyři lidi.

„Věřím, že tato událost je výjimkou,“ uvedla v pořadu Pro a proti předsedkyně pražských zastupitelů Alexandra Udženija (ODS). „Tato koalice se neumí dohodnout, co jsou její priority, a doplácejí na to Pražané. Všechny velké opravy a investice byly zahájeny v minulosti. Problém je, že tři roky tato neschopná koalice nenaplánovala vůbec nic. Je zapotřebí politické rozhodnutí,“ shrnuje Udženija. 

Náměstkyně primátorky pro finance a rozpočet Eva Kislingerová (ANO) je přesvědčena, že nehoda v Troji je výjimka. „Je to nešťastná událost, která se může prostě stát. Opravdu věřím, že tato událost měla mimořádné důvody.“ „Stav mostů je průběžně analyzován. Měli jsme informaci o stavu této lávky, postupovalo se standardně a nic nesignalizovalo stav, který pak nastal,“ říká Kislingerová. Posívejte se na celou diskuzi na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus7. prosince  2017  

Prohlášení za památku jako prostředek oddálení demolice je špatně, říká úředník

Budova Transgasu a její okolí u Vinohradské třídy - Foto: Barbora Linková

Budova Transgasu a její okolí u Vinohradské třídyFoto: Barbora Linková

Ministerstvo kultury odmítlo prohlásit budovu pražského Transgasu za kulturní památku, takže brzy půjde k zemi. Proti demolici se konal nedávno na místě happening. Už dříve byl srovnán se zemí unikátní hotel Praha nebo obchodní dům Ještěd v Liberci. Mají stavby z doby komunismu uměleckou a historickou hodnotu a zaslouží si skutečně ochranu?

„Vážím si všech, kterým není lhostejné naše kulturní dědictví,“ uvedl v pořadu Pro a proti náměstek ministra kultury pro řízení sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda. „Prohlášení za památku jako prostředek oddálení demolice je možné, ale je to celé špatně... Památkový fond je věc, která se stále objevuje a doplňuje.“ 

Kurátorka moderní a současné architektury Národní galerie v Praze Radomíra Sedláková glosovala současnou situaci podobně jako Ouroda. „Proč, když chceme něco nezbourat, musíme to prohlásit kulturní památkou? Nemáme zdravý rozum, dobré mravy, neumíme si vážit práce těch před námi? To místo údržby máme bourat?“ Jsme-li skutečně v této situaci, soudí historička umění, a nemáme-li jiný nástroj, pak nezbývá než prohlásit Transgas za kulturní památku. „Protože si to zaslouží.“ Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus6. prosince  2017  

Senát bych zrušil, jenom zdržuje, říká Václav Klaus ml.

Václav Klaus ml. v Interview Plus - Foto: Marián Vojtek

Václav Klaus ml. v Interview PlusFoto: Marián Vojtek

Dvanáctým českým premiérem je od středy Andrej Babiš (ANO). Za týden jmenuje prezident Miloš Zeman i jeho menšinový kabinet. Pro ten nemá designovaný premiér stále vyjednanou podporu a není jasné, zda vláda získá důvěru poslanecké sněmovny. „V posledních dnech se intenzivně spekuluje o vzkříšení koalice Sobotka-Babiš-Bělobrádek,” říká v Interview Plus poslanec za ODS, předseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Václav Klaus mladší.

Zda podpoří menšinovou vládu Andreje Babiše, která bude jmenována příští týden, se rozhodne podle programového prohlášení. „Vzhledem k tomu, že hnutí ANO nejedná s ODS o vládě, nedovedu si představit, že bych takovou vládu mohl podpořit, že by se v něm nějaké naše programové priority objevily,” říká. 

Václav Klaus mladší podle svých slov hlasoval pro zvolení Radka Kotena (SPD) do čela bezpečnostního výboru z několika důvodů: „Obsazení výborů byla dohoda všech devíti stran. Čili třeba já nebo poslankyně Černochová jsme byli zvoleni hlasy SPD. Kdyby hlasovali proti nám, nejsme tam,” říká. Jaký byl další důvod? Podívejte se na video: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus5. prosince  2017  

Babiš může získat důvěru na první pokus, soudí politolog

O podpoře své menšinové vlády chce Babiš jednat se všemi sněmovními stranami v týdnu od 18. prosince - Foto:  ČTK, Kateřina Šulová

O podpoře své menšinové vlády chce Babiš jednat se všemi sněmovními stranami v týdnu od 18. prosinceFoto:  ČTK, Kateřina Šulová

Česko bude mít od středy dva premiéry, prezident Miloš Zeman v úterý přijme demisi vlády premiéra Bohuslava Sobotky a také jmenuje designovaným premiérem Andreje Babiše. O podpoře své menšinové vlády chce Babiš jednat se všemi sněmovními stranami v týdnu od 18. prosince. „Jeho vláda by mohla získat důvěru hned na první pokus,“ myslí si politolog Josef Mlejnek jr. z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.

Prezident už dříve avizoval, že Babiše jmenuje premiérem i při případném druhém pokusu o sestavení vlády. „Existuje mezi nimi účelové spojenectví. Zeman tím tlačí na ostatní politické strany, aby v uvozovkách dostaly rozum a vládu podpořily. Třeba že odejdou ze sálu, k tomu stačí jen pětačtyřicet poslanců,“ upozorňuje. 

Pokud prý Babiš neuspěje u stran, může začít tlačit i na vybrané poslance. Ve vládě navíc mají kromě ministrů za hnutí ANO zasednout i nestraničtí odborníci. Takový model je u veřejnosti populární, Babiš navíc slibuje zvyšovat důchody a snižovat daně. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus4. prosince  2017  

Právník o volebním systému: Chybovost, nebo manipulovatelnost? Vyberme si

Má veřejnost pochybovat, zda v poslaneckých lavicích usedli skutečně ti, kteří si to vzhledem k podpoře získané ve volbách zaslouží? - Foto: Filip Jandourek

Má veřejnost pochybovat, zda v poslaneckých lavicích usedli skutečně ti, kteří si to vzhledem k podpoře získané ve volbách zaslouží?Foto: Filip Jandourek

Změnilo by se obsazení dolní komory parlamentu, kdybychom pečlivě přepočítali odevzdané hlasy a kroužky, jimiž lidé upřednostnili své favority? Má veřejnost pochybovat, zda v poslaneckých lavicích usedli skutečně ti, kteří si to vzhledem k podpoře získané ve volbách zaslouží?

„Náš systém má výhodu v tom, že se hlasy sčítají přímo ve volebních místnostech, takže je mnohem méně náchylný k manipulaci. Ovlivnění několika místností v celkových výsledcích nebude tak významné,“ uvedl v pořadu Pro a proti ústavní právník Marek Antoš. Nevýhodou je ale naopak náchylnost k lidské chybě, protože vše mají v rukou lidé, kteří nejsou profesionálové.  

Ústavní právník Pavel Hasenkopf vidí hlavní chybu v poměrném volebním systému jako takovém. „To je rakovina jakéhokoli politického systému. Nahraďme ho většinovým, a tohle vůbec nebudeme muset řešit.“ „Jde čistě o detaily. Pochybení ve Středočeském kraji nebyl politický záměr, ale lidská chyba. Teoreticky by mělo stačit, kdybychom měli jednostranné volební lístky... Jediné, co můžete dělat je to, že, když to řeknu natvrdo, musí lístky vypadat jako pro blbý.“ Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus4. prosince  2017  

K reformě školství musí lidé politiky dotlačit, říká Bohumil Kartous z EDUin

„České školství je drasticky podfinancované, se čtyřmi procenty HDP ročně jsme pod průměrem OECD, který je 5,2 a země typu Finska investují přes šest procent. Jedno procento u nás znamená asi 50 miliard,“ upozorňuje Bohumil Kartous - Foto: Jana Přinosilová

„České školství je drasticky podfinancované, se čtyřmi procenty HDP ročně jsme pod průměrem OECD, který je 5,2 a země typu Finska investují přes šest procent. Jedno procento u nás znamená asi 50 miliard,“ upozorňuje Bohumil KartousFoto: Jana Přinosilová

České střední školy chrlí absolventy s profilem vyhovujícím druhé polovině dvacátého století. Podle OECD přitom patří Česko k zemím, kterých se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. „Měli bychom zvýšit míru všeobecné gramotnosti, tedy matematickou, čtenářskou a jazykovou výbavu a klást důraz na schopnost orientovat se v informacích nebo na soft skills. Neznamená to ale konec přírodopisu nebo dějepisu,“ říká Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.

Českému vzdělávacímu systému stále dominují střední odborné školy a učiliště. V minulosti vychovávaly pracovníky pro průmysl, kterých bylo okolo sedmdesáti procent. Dnes je ale ekonomika ze šedesáti procent postavena na službách. „U odborných škol by měla být posílena ta všeobecná složka. Ideální by bylo, kdyby žáky připravovaly ve zmíněných oblastech a tu praktickou část zajištovaly podniky. Dnes jsou absolventi připravováni na pozice, které už neexistují a firmám chybí kvalifikovaní pracovníci,“ podotýká. 

Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus30. listopadu  2017  

Mladí Moldavané mizí v zahraničí, staří doma umírají hlady, říká reportérka

„Jediná šance Moldavska je stát se součástí evropského prostoru. Vůbec nejde o Brusel, ale o vazby na Rumunsko. Musí se k němu více přimknout,“ tvrdí Procházková - Foto: Jana Přinosilová

„Jediná šance Moldavska je stát se součástí evropského prostoru. Vůbec nejde o Brusel, ale o vazby na Rumunsko. Musí se k němu více přimknout,“ tvrdí ProcházkováFoto: Jana Přinosilová

Moldavsko je nejchudší země Evropy, ze které mizí lidé v produktivním věku. Ve městech a na vesnicích tak zůstávají často jen senioři, kteří nemají na to, aby odešli jinam. „Když překročíte hranice Moldavska, pochopíte, že jste se ocitl zpět v bývalém Sovětském svazu. Všudypřítomná šeď a pochmurné tváře místních,“ říká reportérka Petra Procházková, která zemi navštívila jako zvláštní zpravodajka Lidových novin.

V reportáži upozorňuje Procházková na problém starých žen, které se už nemohou pohybovat, a zároveň nemají nikoho, kdo by se o ně postaral. Systém sociální péče v Moldavsku prakticky neexistuje a kdo kromě důchodu nemá jiné peníze, nedosáhne ani na základní služby a ošetření. 

Právě to se místním snaží poskytnout nezisková organizace Charita Česká republika, kapacita jejích programů ale pro všechny nestačí. „Velmi často se stává, že osamělí lidé zemřou doma hlady a ve vlastních výkalech,“ popisuje Procházková.  

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus29. listopadu  2017  

Lidé se mohou dožít až 140 let, říká gerontoložka. Stálo by to ale ještě za to?

„Kvalita života je jedním z hlavních cílů současné medicíny. Ta je ale založena na sdílených rozhodnutích, nikdy to nesmí být jen na lékaři,“ říká Eva Topinková - Foto: Filip Jandourek

„Kvalita života je jedním z hlavních cílů současné medicíny. Ta je ale založena na sdílených rozhodnutích, nikdy to nesmí být jen na lékaři,“ říká Eva TopinkováFoto: Filip Jandourek

Před 95 lety byla prvně uvedena hra Věc Makropulos. Karel Čapek si v ní pohrává s tématem dlouhověkosti a prodlužování života. Ač byl sám velký vizionář, asi by byl překvapen tím, jak naléhavě se otázka prodlužování života týká dnešní doby. Rodí se málo dětí a společnost stárne. Délka dožití je u žen 82 a u mužů 76 let a stále se zvyšuje. „Každý rok je to v celé Evropě přibližně o 3 měsíce. Odhadovaná hranice u člověka jako živočišného druhu je okolo 120 let,“ říká gerontoložka Eva Topinková.

Ty nejoptimističtější odhady prý hovoří dokonce o 140 letech, takové délky života je ale možné dosáhnout jen v optimálním prostředí a s ideální genetickou výbavou. Lidstvo také sice dokázalo téměř vymýtit infekční onemocnění a zlepšuje se i léčba kardiovaskulárních chorob, hlavní překážkou jsou ale nyní onkologická a neurodegenerativní onemocnění. 

„Mottem současné medicíny je přidat život do let a nikoli léta k životu. Záleží i na pacientovi, protože dnes je to o sdílených rozhodnutích. Medicína se snaží přidávat kvalitní léta, ale ne vždy se to daří,“ přiznává přednostka geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
Krátce z Plus29. listopadu  2017  

Eichler: ČSSD přišla o svá tradiční témata. Vytuneloval jim je Babiš

Patrik Eichler byl jedním z hostů pořadu Pro a proti - Foto: Jana Přinosilová

Patrik Eichler byl jedním z hostů pořadu Pro a protiFoto: Jana Přinosilová

Uvnitř sociální demokracie začal očistný proces, který by měl tuto stranu po volebním propadu přivést opět na výsluní. Někteří sociální demokraté požadují razantní zjednodušení stranických stanov, jiní žádají obměnu vedení. Nastoupili sociální demokraté opravdu na cestu k nápravě?

„Něco se ve straně dít začalo. Jsme ale na začátku. Razantní výměna figur v čele je bez pochyby,“ uvedla v pořadu Pro a proti hlavní analytička týdeníku Echo Lenka Zlámalová. Podle ní sociální demokracie ztratila kontakt se svými voliči. „Ti jsou dnes u Andreje Babiše. A proč? Protože na rozdíl od ní docela dobře ví, co se ve společnosti děje, a dokázal oslovit lidi s nabídkou, která jim byla blízká.“ 

Komentátor Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie souhlasí, že zatím ještě nesledujeme to, co bychom mohli nazvali důkladnou reformou strany. „Strana, pokud má přetrvat a zvednout se, potřebuje překonat tři věci. První je výměna lídra, tam strana problém nemá.“ Další oblastí změny je programová obliba. „Tedy strana potřebuje zastávat ve výrazné politické otázce relativně oblíbenou pozici. A tady začínají být problémy, protože klasická sociálně demokratická témata jako zvyšování mezd, bezplatné zdravotnictví a další vytuneloval Andrej Babiš.“ Podívejte se na celý záznam na videu: 

Autor:  Jana Přinosilová
    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  23
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace