Ivan Hoffman: Evropská unie podle Schulze

13. prosinec 2017

Martin Schulz, staronový předseda německých sociálních demokratů, kteří směřují do staronové německé vládní koalice s křesťanskými a sociálními demokraty, se zviditelnil vizí federalizace Evropy.

Jeho volání po hlubší integraci, která by do roku 2025 vyústila ve Spojené státy evropské, zaujala především díky poznámce, že kdo by neratifikoval evropskou ústavní smlouvu, šel by z Evropské unie pryč.

Sen o centralizované Evropě pod německo-francouzským vedením sdílí s Martinem Schulzem údajně 35 procent Němců, ale pouze 8 procent obyvatel EU. V atmosféře, kdy Evropané chtějí méně Bruselu, není těžké předvídat reakci na provokatéra, který chce Bruselu prosadit co nejvíc.

Někdo si ťuká na čelo, jiný smutně konstatuje, že co Schulz navrhuje, není momentálně reálné. EU není posvátná kráva. Přežije pouze za předpokladu, že pozitiva členství v klubu převáží u jednotlivých členů nad negativy.

Martin Schulz, šéf německé SPD

Pozitivy se rozumí mír a prosperita. Jako negativa jsou pociťovány především přehnaná regulace, byrokracie a stále častěji i odtrženost Bruselu od reality.

Čím posloužím?

Někdy je skutečně těžké rozeznat, zda Brusel pracuje pro členské země a jejich občany, anebo zda je servisní organizací nadnárodních korporací. Podobně není jasné, kdo profituje z otevřeného trhu a volného přelévání kapitálu.

Jsou to i občané, anebo pouze obchodníci a finančníci? Integraci EU zkrátka musí předcházet debata, co je jejím smyslem, čeho se má eventuelní federalizací docílit.

To, co Martinu Schulzovi připadá na EU těžkopádné, nepraktické, nefunkční, je demokracie. Má pravdu, že vládnout takovému „pytli blech“ je čiré zoufalství. Jenomže smyslem společenství evropských národů není srovnat obyvatelstvo do latě.

Logo

EU může držet pohromadě pouze ze svobodného rozhodnutí členů. Při jejich rovnosti a svrchovanosti je samozřejmě společný jmenovatel, na kterém se dobrovolně shodnou, daleko menší, než když většina vnucuje své priority menšině.

Vzájemnost nelze Evropanům vnutit. Ta může pouze spontánně vzniknout mezi partnery, kteří se vzájemně respektují ve své odlišnosti. Problém europolitiků, jako je Martin Schulz spočívá v tom, že se snaží prosazovat svou představu, místo toho, aby se nás jednoduše zeptali: Co pro vás mohu udělat? Čím posloužím?

autor: iho
Spustit audio