Ivan Hoffman: Zeman by neobhájil mandát, kdyby jeho kritici tolik netlačili na pilu
Výhodou přímé volby je, že nemůže dopadnout špatně, neboť je předem jisté, že zvítězí demokracie. Vyhraje ten, kdo přesvědčí víc voličů, kteří jsou si coby občané rovni.
Otázka nestojí, zda vyhrál lepší kandidát. Lepším kandidátem je ten, který vyhraje. Demokratická volba je z principu dobrou volbou, bez ohledu na to, jak kvalitní byli kandidáti, kteří prohráli.
Pokud se po prvním kole prezidentské volby připisovaly velice slušné šance na vítězství Jiřímu Drahošovi, bylo to proto, že ho podpořili poražení kandidáti, kteří se vesměs vymezovali vůči stávajícímu prezidentovi.
Jenomže vedlejším efektem kampaně před druhým kolem, ve které Zemanovi kritici důkladně vysvětlili občanům, proč nemají volit Zemana, byla mobilizace Zemanových sympatizantů, kteří se svého pomlouvaného a uráženého prezidenta zastali u volebních uren.
Mnoho lidí má z různých důvodů vůči současnému prezidentovi výhrady. Co ovšem lidem vadí více než Zeman, jsou všechny ty mediálně aktivní celebrity, osobnosti a aktivisté, kteří napovídají lidem, co si mají myslet a koho nemají volit.
Zeman by s ohledem na svůj věk a zjevnou únavu danou zdravotním stavem svůj prezidentský mandát asi neobhájil, kdyby jeho kritici tolik netlačili na pilu.
Vítězstvím Miloše Zemana určitě nepomine rozdělení společnosti, neboť lidé, kteří ho nesnášeli, si ho sotva oblíbí. Současně není pravděpodobné, že by si sympatizanti Miloše Zemana oblíbili jeho odpůrce.
Pokud ale jde o tvrzení, že Miloš Zeman rozděluje společnost, stejně tak se dá říct, že Zeman je prezidentem rozdělené společnosti, podobně jako jeho předchůdci. Nemá šanci společnost sjednotit, ani kdyby chtěl, protože po sjednocení není poptávka. Poptávka je pouze po odstranění Zemana z Hradu, respektive po jeho pokračování na Hradě.
Odpověď na otázku jakým bude Miloš Zeman prezidentem v druhém funkčním období, zda dobrým anebo špatným, je jednoduchá: jak pro koho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
