Je otázka, jak dlouho po volbách vydrží spojenectví „dvou věží“ Zemana a Babiše, konstatuje právník

Pozvaní odborníci se shodují, že volby rozhodoval hlavně strach, migrace, debaty a hledání jistoty v minulosti. Čím to je, že Miloš Zeman dokázal získat o přibližně 150 000 voličů více než před pěti lety?

„V prvním kole se nezapojil do kampaně. Nárůst je spojen s tím, kdy Miloš Zeman oficiálně vstupuje do kampaně, jsou debaty, začíná výrazně negativní kampaň směrem k Drahošovi a oproti prvnímu kolu máte ve druhém dva jasné kandidáty. V tu chvíli voliči, kteří mohli vypustit první kolo, přicházejí, a s tím přichází mobilizace a Zemanova neustálá přítomnost v médiích,“ odpovídá politoložka a expertka na politický marketing z FSV UK Anna Shavit.

Politolog Pavel Šaradín doplňuje, že se Jiřímu Drahošovi nepodařilo dát novou dynamiku do druhého kola: „Kampaň byla graficky i dalšími způsoby neustále stejná, volič nedostal nový impuls k tomu, aby Jiřího Drahoše vnímal. Posledním aspektem je, že ne všichni voliči kandidátů, jako byl pan Horáček, Hilšer a Fischer, přišli podpořit Jiřího Drahoše, a to z mnoha různých důvodů – někdo je příliš kritický vůči politice i Jiřímu Drahošovi a možná k volbám nepřišel, možná podpořil Miloše Zemana jako určitou jistotu.“

Spojenectví dvou věží

Ústavní právník Jan Kysela, se domnívá, že se síla mandátu staronového prezidenta nedá poměřovat větším množstvím hlasů než před pěti lety. Mohla by být i menší, protože rozdíl mezi kandidáty nebyl tak velký – záleží na tom, jak s tím bude Miloš Zeman chtít pracovat. Vztah prezidenta a premiéra se podle něho z hlediska ústavních pravomocí nepromění, ale jiná věc je osobní nebo politický vztah.

„Relativně dlouhodobě tu funguje něco na způsob spojenectví dvou věží, odkážeme-li na Tolkiena, a jde o to, jak dlouho vydrží. Je evidentní, že Miloš Zeman asi potřeboval podporu Andreje Babiše ve volbách, a jde o to, jestli ji bude potřebovat i nadále,“ dodává.

Jiřímu Drahošovi se nepovedlo dát druhému kolu novou dynamiku, myslí si Pavel Šaradín|foto: ČTK, Kateřina Šulová,ČTK

Volání po silném lídrovi

Během kampaně bylo slyšet i volání po silném lídrovi, což slyšel i neúspěšný kandidát Marek Hilšer. „Zmínili jsme fenomén strachu. Jsou tu dvě skupiny lidí, které mají obavy – jedna má obavy z budoucnosti, z otevřenosti a z toho, co přináší globalizační výzvy, a odpovědí je pro ně vláda pevné ruky. Ta druhá skupina má zase obavy z vlády pevné ruky, ze ztráty svobody, demokratických principů.“

Ústavní právník Jan Kysela si myslí, že rozdělení společnosti akcelerovala i přímá volba hlavy státu. Shrnuje, že pro jednu část společnosti jsou zástupci té druhé primitivové, pro tu druhou jsou zástupci první vlastizrádci, a tak těžko hledají společnou řeč. Receptem by podle jeho názoru nebylo dát větší moc lidu prostřednictvím referenda, protože referendem ještě nikdo společnost dohromady nedal.

Nechyběla v kampani na straně kandidátů proti Miloši Zemanovi i nějaká pozitivní vize do budoucna? A proč volba tak rozděluje společnost, když prezident nemá velké ústavní pravomoci? Poslechněte si celý speciál Michaela Rozsypala.