Lukáš Jelínek: ČSSD se hlásí k Masarykovi a Benešovi, není to kýč. Ale kde je hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem?

Lukáš Jelínek - Foto: Radko Kubičko

Lukáš JelínekFoto: Radko Kubičko

Komplikovaná doba si žádá neotřelé přístupy. Na straně jedné žijeme v bezpečné a prosperující zemi, řada lidí se přesto cítí být ohrožena. Na straně druhé sledujeme urputnou bitvu sociální demokracie s jejími klesajícími preferencemi.

K pokusům, jak trend otočit, patří instalování ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do role celostátního lídra a kandidáta na příštího premiéra. A právě on - jakkoliv je řazen k levicově liberálnímu křídlu v ČSSD – nyní oprašuje emotivní sousloví „národní hrdost“.  

Má to svá pro i proti. Česká sociální demokracie historicky sázela spíš na internacionalismus než nacionalismus. Od jejího zrodu v ní probíhal spor o to, zda upřednostňovat boj za sociální práva, nebo za národní suverenitu. První přístup měl navrch, leč jakmile se otevřela cesta ke vzniku samostatného státu, byla sociální demokracie se svými osobnostmi u toho. 

Proto není kýč, když se ČSSD hlásí k Masarykovi, Benešovi, ale i k legionářům, protinacistickému odboji nebo občanskému vzepětí kolem Pražského jara. Tento typ vlastenectví stojí za povzbuzení – a pokud na něm chce Zaorálek stavět „společenský konsensus“, o kterém hovoří, může to být užitečné. 

K pokusům, jak trend otočit, patří instalování ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do role celostátního lídra - Foto:  ČTK, Michal Doležal

Sázka na sociální politiku? 

Potíž je v tenké hranici mezi vlastenectvím a nacionalismem. Někteří mohou nový kurs sociální demokracie chápat jako odklon od evropské integrace a evropských řešení. S tím, že Brusel nepotřebujeme a vystačíme si sami, už léta operuje Václav Klaus starší a jeho synovi podobná rétorika zvyšuje rating v konzervativní ODS. 

Vlastenectví stojí za povzbuzení – a pokud na něm chce Zaorálek stavět „společenský konsensus“, o kterém hovoří, může to být užitečné - Foto:  ČTK, Michal Doležal

Vlastenectví stojí za povzbuzení – a pokud na něm chce Zaorálek stavět „společenský konsensus“, o kterém hovoří, může to být užitečnéFoto:  ČTK, Michal Doležal

Další část spoluobčanů má pocit, že EU, místo toho, aby bránila evropskou kulturu a civilizaci, národní státy ohrožuje svým přístupem k přistěhovalectví. Vykřikování některých vládních politiků, že Česko už žádné uprchlíky nepřijme a že si naše zbraně Bruselem vzít nenecháme, podobné pocity a falešné naděje posiluje. 

Přitom by se mnohem víc slušelo mluvit o ekonomické migraci, sociálním dumpingu a levné práci. Na atmosféru mezi voliči víc než nepřítomní běženci z Blízkého východu či severní Afriky dopadá zaměstnávání pracovníků z Rumunska, Bulharska a postsovětských republik – s prominutím - za pár šušní. Ve firmách neodpovědných podnikatelů to stlačuje mzdy i pracovní podmínky pro cizince i pro domorodce. 

Není právě toto věc, o níž by česká politická elita měla vést dialog s evropskými partnery? Vedle společné obrany patří ke klíčovým výzvám celého kontinentu nastavování standardů v oblasti pracovního trhu, sociálních systémů, daní nebo ochrany spotřebitelů. Kdyby pro to uměla sociální demokracie vytvořit domácí alianci, šlo by o záslužný krok. 

Není kýč, když se ČSSD hlásí k Masarykovi, Benešovi, ale i k legionářům, protinacistickému odboji nebo občanskému vzepětí kolem Pražského jara - Foto:  ČTK, Michal Doležal

Pokud někde voliči oceňují kompetenci ČSSD, je to sociální politika. Pohled Lidového domu na Česko a Evropu by měl procházet skrze ní. Pak může být čerstvý manévr oranžových atraktivní jak pro radikální levici, složenou hlavně z mladých proevropsky smýšlejících lidí, tak pro – převážně starší - levicové konzervativce, které oslovuje národovecký prezident Zeman. 

Inspirovat se lze v sousedním Rakousku. Aby zelený Alexander Van der Bellen porazil v prezidentské volbě nacionalistu Hofera, objel zemi s vizí, v níž se snoubilo vlastenectví s modernizací. Úkol je to však nesnadný. Zvlášť pro ČSSD s desítkami jejích dalších problémů. 

Autor:  Lukáš Jelínek
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace