Robert Schuster: Strana Angely Merkelové znovu objevuje konzervativní tradice
S jistou úlevou zaznamenali mnozí Němci skutečnost, že mají po téměř půlročním čekání novou vládu Angely Merkelové. Celkově čtvrtá velká koalice v německých dějinách, jíž tvoří křesťanští demokraté, sociální demokraté a bavorští křesťanští sociálové, odstartovala s ambiciózním programem.
Jeho hlavním cílem je posílit společenskou soudržnost v Německu. Skupiny obyvatelstva ohrožené například nejvíc současnými i budoucími proměnami na trhu práce, případně obávající se poklesu životní úrovně ve stáří, již nemají mít pocit, že se ocitly na vedlejší koleji.
Pokud jde ovšem o soudržnost staronové koalice, již první dny naznačily, že udržet ji pohromadě nebude vůbec jednoduché. Jeden příklad za všechny.
Bezprostředně po svém jmenování do čela ministerstva vnitra na sebe upozornil jako první šéf bavorských křesťanských sociálů Horst Seehofer. Prohlásil totiž, že islám nepatří k Německu, čímž po delší době znovu otevřel téma, které se v posledních letech objevovalo ve veřejné debatě v různých vlnách.
Vychází to z výroku někdejšího spolkového prezidenta Christiana Wulffa. Ten v projevu proneseném při výročí sjednocení Německa uvedl, že islám patří k Německu. Ačkoli se s prezidentovými slovy svého času ztotožnila i kancléřka a šéfka křesťanských demokratů Angela Merkelová, vyvolala tato teze v konzervativních kruzích nevoli.
Od té doby stačí, aby v rámci křesťanskodemokratického tábora kdokoli v souladu se svými osobními preferencemi prohlásil, že islám buď patří, nebo nepatří k Německu, a už má pozornost jistou. S tím pravděpodobně kalkuloval i nový ministr vnitra.
Postoje z 90. let
Také proto, aby potvrdil, že to se zpřísněním migrační politiky myslí vážně. Její nedílnou součástí má být i zvýšené úsilí o vyhošťování zpravidla muslimských uprchlíků ze země, kteří v ní nedostali azyl.
Je celkem logické, že Seehofer to za svá slova schytal ze všech stran, od liberálních médií, sociálnědemokratického koaličního partnera a nepřímo i od své šéfky Merkelové. Zároveň se tím ale potvrdilo, jaká bude jeho role v nové vládě: má být nekompromisním šerifem, který bude slovo „bezpečnost“ skloňovat ve všech pádech.
A tím zároveň bude vysílat signály konzervativně laděným voličům, kteří v minulých volbách hlasovali pro protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD).
Druhým členem vlády, který již stihl podráždit sociálnědemokratické koaliční partnery, byl nový ministr zdravotnictví Jens Spahn.
Ten se zase pro změnu ostře postavil proti snahám levice na zrušení dosud platného zákazu, kdy zdravotnická zařízení provádějící umělé potraty na to nesmí veřejně upozorňovat formou reklamy.
Není to pochopitelně téma, které by aktuálně nějak silně hýbalo veřejným míněním.
Ale i Spahnovo vyjádření je třeba chápat jako cílenou provokaci adresovanou levici a zároveň i signál k tradičním voličům, že časy se mění.
Jiným slovy, že postoje, jež patřily ještě v 90. letech ke zcela běžnému politickému arzenálu křesťanských demokratů, ale pak se na ně pod vedením Merkelové pozapomnělo, teď začínají přicházet znovu do módy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
