Izrael Gelfand – ten, který sehnal peníze na revoluci

Izrael Gelfand (alias Alexandr Parvus), Lev Trockij a Lev Dejč ve vězení v Petrohradu (1906) - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Izrael Gelfand (alias Alexandr Parvus), Lev Trockij a Lev Dejč ve vězení v Petrohradu (1906)Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Že příběh „velké říjnové socialistické revoluce“ není takový, jak nám byl léta komunistickou propagandou podáván, se ví od začátku. Stačí vyslovit dvě jména: Izrael Gelfand a Alexandr Parvus. Obě patří jediné osobě – té, která na revoluci sháněla peníze v Německu.

Koho to tenkrát zajímalo… 

Léto 1917 bylo v Rusku mimořádně horké, tedy alespoň co se politických událostí týče. Pár měsíců po pádu cara byla země v totálním rozkladu a prozatímní vláda stěží ovládala území, na kterém zasedala. Kromě ní se o moc ucházely sověty a na řadě míst i lokální vládci. A vše se odehrávalo v letech první světové války, která Rusko vyčerpávala lidsky i materiálně. 

Osudům Izraela Gelfanda a jeho angažmá, které doslova přepsalo politickou mapu Evropy a později vedlo k rozdělení světa, je věnován další pořad z cyklu Portréty. Hostem je historik Jan Adamec, odborník na ruské a sovětské dějiny.

Za této situace se ruští bolševici pokusili o převrat. Při jeho potlačení se ruským tajným službám podařilo zjistit, že bolševici mají vydatný zdroj peněz. Rychle se podařilo odhalit, odkud přitékají: z nepřátelského Německa. 

Ještě v létě 1917 se v ruských novinách objevily informace, že bolševici jsou německými agenty. Přestože na tuto skutečnost velmi hlasitě upozorňoval například tehdejší ruský premiér Alexandr Kerenskij, málokdo se tím v té tak turbulentní době zabýval – ale byl v tom kus pravdy. 

Kolik stojí revoluce 

Už na začátku první světové války se člen ruské sociální demokracie, menševik Izrael Gelfand (1867-1924), obrátil na německého velvyslance v Konstantinopoli. Byla dojednána schůzka, při které byl Gelfand, vystupující pod jménem Alexandr Lvovič Parvus, přijat v kanceláři německého císaře Viléma II. Předložil německé straně návrh na vyvolání masové generální stávky v Rusku, která měla paralyzovat dopravu lidí a zbraní na frontu. 

Alexandr Kerenskij hlasitě upozorňoval na to, že bolševici jsou německými agenty - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Alexandr Kerenskij hlasitě upozorňoval na to, že bolševici jsou německými agentyFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Gelfand věřil, že stávka povede k revoluci – Němci věřili, že stávka ochromí Rusko a vyřadí ho z válečných operací. Německé ministerstvo zahraničí vyplatilo jen Gelfandovi neskutečných dva a půl milionu zlatých marek; jinými kanály šlo na podporu ruských bolševiků, kteří se vyvolávání stávek v ruském zázemí ujali, dalších nejméně pět milionů. Jenže Gelfand nebyl jediný, na koho se německé tajné služby spoléhaly. Pomyslných „želízek v ohni“ bylo samozřejmě daleko víc. 

Z pouhé statistiky vyplývá, že v roce 1916 Německo vyplatilo na podporu diverzní činnosti v Rusku 8 milionů marek, o rok později šlo „na podporu revoluční propagandy v Rusku“ dalších 15 milionů, z ledna 1918 se zachovalo oznámení ředitele berlínské Říšské banky von Schanze jednomu z čelných představitelů bolševiků Lvu Trockému: „Bylo převedeno 50 milionů rublů ve zlatě, aby byly k dispozici lidovým komisařům.“ 

Před 100 lety

Lenin se s ním nesešel 

Nahlíženo čistě ekonomicky, německé tajné služby dostaly to, co si zaplatily – chtěly mír s Ruskem a měly ho. I s jejich podporou se Vladimir Iljič Lenin vydal počátkem dubna válečného roku 1917 ve speciálním vlaku ze svého švýcarského exilu přes Německo a Skandinávii do rozbouřeného Ruska. Dne 21. dubna 1917 telegrafuje stockholmský rezident německé rozvědky do Berlína: „Leninův vstup do Ruska se zdařil. Pracuje přesně podle našich přání.“ 

Lenin byl příliš chytrý na to, aby se s německými tajnými službami osobně setkal - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Lenin byl příliš chytrý na to, aby se s německými tajnými službami osobně setkalFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Lenin byl ale chytrý na to, aby se někde s německými tajnými službami osobně setkal. Osobně nikdy žádné peníze nepřevzal a cestou do Ruska se dokonce odmítl setkat ve Stockholmu s Gelfandem – právě proto, aby se vyhnul možnému označení za německého agenta. O Gelfandově spolupráci s německými úřady totiž nikdo nepochyboval. Sám Gelfand byl v době letního pokusu o bolševický převrat v roce 1917 na léčení v Mariánských Lázních. 

S Leninem se v té době už názorově rozcházel: nevěřil v okamžité nastolení socialismu po pádu carského režimu, dokonce předpokládal, že po případném vítězství bolševiků dokáže svým vlivem, penězi a intelektuální převahou revoluci zpovzdálí manipulovat. To se ale přepočítal… 

Zemřel v Berlíně ve stejném roce jako Lenin. V posledních článcích před smrtí volal ještě Gelfand po evropské integraci na demokratických a tržních základech. 

Autor:  David Hertl
Pořad: Portréty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: čtvrtek 20:05  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. října  2017     AudioVideo  rubrika: Portréty

    Ernesto „Che“ Guevara – snílek se samopalem, který zemřel včas

    Věčný revolucionář Ernesto Guevara by letos v červnu oslavil 89. narozeniny. Mohl být mezi živými. Těžko by jej ale obklopovala aureola revolucionáře. Nejspíš by už byl dávno semlet byrokracií nejvyšších kubánských...

     
  • 5. října  2017     AudioVideo  rubrika: Portréty

    Miroslav Müller, šéf kultury od normalizace po přestavbu

    Přiblížit dobu, kdy se vše podstatné rozhodovalo ve vedení komunistické strany a vláda měla jen dekorativní funkci, je s postupujícími léty složité. Ilustruje to příběh člověka, který měl řadu let „pod palcem“ československou...

     
  • 28. září  2017     AudioVideo  rubrika: Portréty

    Ján Čarnogurský: Mít tak vlastní hvězdičku

    Výrazná postava polistopadové politiky Slovenska – a nejednoznačně přijímaná osobnost v Čechách a na Moravě. Ján Čarnogurský hovořil o samostatném Slovensku daleko dřív, než další slovenští politici. Vše si ale představoval...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace